Terapeutická témata

Pro psychoterapii, která má mít pozitivní vliv na vaše zdraví v jeho nejširším smyslu, je zásadní psychoterapeutický vztah.

Cítili jste se někdy na večírku, v obklopení lidí, nekomfortně? Obtížně se vám dýchalo a hledali jste důvod, proč co nejdříve odejít? Šli jste někdy na schůzku o několik hodin dříve, protože jste měli obavy, že by se během cesty mohlo něco přihodit, a vy byste nedorazili včas? Strachovali jste se někdy o budoucnost tak moc, že jste úplně zapomněli žít v přítomnosti? I takhle může vypadat úzkost.

Syndrom vyhoření, podobně jako jiné nemoci, nepřichází bez pozvání. Přitahují ho lidé, kteří jsou odhodlaní vynaložit všechnu svou energii pro dobro ostatních, idealisté, kteří mají vysoké nároky a stejně vysoká očekávání. I ti, kteří chtějí jen odvést dobrou práci, ale ještě se nenaučili říct si o pomoc.

Nebojte se. Ať už budete k vyléčení deprese potřebovat jen dílčí změny v životním stylu, přehodnocení zaběhnutého způsobu myšlení nebo výlet do hlubin vaší duše, jedná se o jedno z nejlépe léčitelných duševních onemocnění.

Vztahy byly, jsou a budou důležitou součástí našich životů. Kvalitní vztahy mají blahodárný vliv na naše zdraví, posilují naši imunitu a snižují negativní dopady stresu. Jednoduše řečeno mají lví podíl na naši životní spokojenost. Právě proto je důležité umět o naše vztahy pečovat a poznat, kdy už na problémy v nich sami nestačíme. Psychoterapie, ať už individuální nebo párová, nám může pomoci rozvíjet naši schopnost vztahovat se k druhým a posílit tak naše dovednosti v partnerství, rodině či práci.

Stres vždycky byl a bude součástí našeho života. Ačkoli většinou vnímáme stres negativně, jeho hlavním smyslem je ochránit nás. Co když se ale stává všudypřítomným a našemu zdraví víc škodí, než prospívá?

Může to znít podivně, léčit psychoterapií vysoký tlak nebo zánět močových cest. Pokud ale na symptomy pohlédneme jako na řeč těla, které s námi komunikuje, můžeme se začít ptát na to, co nám chce vlastně naše tělo skutečně říct. Terapie je pomocníkem, který nám dodá odvahu mu naslouchat.

Psychoterapie nám může pomoci porozumět tomu, co je pro nás doopravdy důležité. Podle toho můžeme upravit své pracovní, osobní a rodinné vytížení, abychom dosáhli přijatelné rovnováhy.

Kouzlo sebevědomí je v tom, že nám nedovolí být obětí našeho života, ale přiměje nás ho žít vědomě, s láskou k druhým i k sobě samým.

Duševní zranění, které narušuje naší osobnostní celistvost a významně ovlivňuje to, jak prožíváme cokoliv nového. Hovoří se o tom, že trauma má každý z nás. Je totiž velmi pravděpodobným rizikem každodenního života. Naše lidská reakce je na něj také velmi přirozená. Často ale vyvrcholí zamrznutím. Z nějakého důvodu neprožijeme vrozenou instinktivní reakci, která velí k útěku, nebo k boji. I toto jsou důležité informace, které pomáhají traumatizovanému člověku přijmout zmatek, ve kterém se ze dne na den ocitl. Psychoterapie může zajít ještě dál. V jejích možnostech je totiž vyvést člověka ze zajetí minulých zážitků a dopřát mu opět požitek z přítomnosti.

Stává se vám, že děláte tolik věcí najednou, až se vám nedaří dokončit vlastně vůbec nic? Občas zapomínáte termín schůzek a nezřídka se přistihnete, že místo rozhovoru s kolegou vnímáte hudbu v pozadí, která vás vmžiku přenese zpátky na dovolenou? Pokud se poznáváte, ještě to nutně neznamená, že trpíte ADHD. Pokud jsou ovšem výše uvedené situace nevítanou součástí vaší každodenní reality, vězte, že existuje řada možností, jak převzít kontrolu nad svou neklidnou myslí. Jednou z nejefektivnějších je právě psychoterapie.

Přemýšlíte příliš často nad jídlem? Zažíváte mentální hlad? Cítíte vinu spojenou s jídlem nebo strach z tloustnutí? Jídlo ovládá více vás než vy jeho? Před ostatními jíte na oko nebo se jídlu s ostatními vyhýbáte? Pokud jsou výše uvedené situace nevítanou součástí vaší každodenní reality, vězte, že existuje řada možností, jak převzít kontrolu nad svou myslí a ve vztahu k sobě samé/mu být více svobodný. Jednou z nejefektivnějších řešení je právě psychoterapie.

Narcis, hysterka nebo hraničář. Říká vám to něco? Pregnantní výrazy, které zdomácněly v našem slovníku pro případ, že chceme někomu uštědřit nepěknou výtku směrem k tomu, jak se právě chová. Ve skutečnosti je jejich původ daleko zásadnější. Poruchy osobnosti významně zasahují do života člověka, odhadem asi 10 % lidí kolem nás. Dalším pak zasahují do života tím, že s nimi žijí, mají děti nebo fungují na pracovišti. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, nemusíte se svými těžkostmi zůstávat sami. Psychoterapie je možností, jak se naučit zvládat své emoce a uzdravovat mezilidské vztahy.

Co spojuje týrání, domácí násilí a zneužívání? Pro všechny uvedené pojmy platí, že jsou trestnými činy. Odehrávají se ve vztazích, které jsou ve své podstatě narušené, a zpravidla se nejedná o ojedinělé činy, naopak trvají delší dobu. Protože je takové násilí v drtivé většině případů pácháno za zavřenými dveřmi, neexistují svědci a často ani průkazné důkazy. Jak se tedy vymotat ze začarovaného kruhu strachu a bolesti?

Prokrastinujete? Pravděpodobně nejste sami. Významná část populace totiž odkládá své úkoly na neurčito. Toto vyhýbavé chování přináší okamžitou úlevu, ale v zápětí o to tvrdší trest v podobě stresu, nebo dokonce pocitu viny. Obojí si dopřáváme my sami. Naše vnitřní dítě a náš vnitřní rodič. Jak tedy vyzrát na tyto dva hlasy v našich hlavách a správně odhadnout svou kapacitu, přijímáme-li na svá bedra další a další povinnosti?

Truchlením reagujeme na ztrátu a smrt blízkého člověka, což je bezesporu ztrátou nejbolestnější. Naši předkové byli moudří, smrt neodsunuli za zdi nemocnice, ale její přijetí bylo součástí běžného života. Zároveň žili pospolitě, obklopení širší rodinou nebo komunitou a svými rituály dali loučení bezpečný rámec. Ztratit můžeme ale i domov, milované zvíře, zdraví nebo společenské postavení. To vše jsou krize, ale také přirozená součást života. Naučíme-li se loučit, můžeme pak také vítat a těšit se na vše, co nám do života ještě přijde.

Sexualita je v nás zakotvena biologicky. Jsou známy vědecké studie, které prokazují, že již děti v prenatálním období (tedy v těle matky) se usmívají při fyzickém dráždění pohlaví. To samé vidíme i u malých dětí, které se běžně svých genitálií dotýkají a prožívají vzrušení. Přesto, že je sexualita něco tak přirozeného, způsobuje nám nejedno trápení. A právě terapie je jednou z cest, jak v této oblasti dosáhnout spokojenosti.

Rodičovství je jednou z nejkrásnějších, ale zároveň nejnáročnějších životních úloh. Při hledání našeho rodičovského stylu často vycházíme z toho, jak jsme to měli doma my, když jsme byli malí. V lepším případě opakujeme, co se nám líbilo, v tom horším víme, jak to dělat nechceme. Nejen v hledání optimálního rodičovského stylu nám psychoterapie může pomoci.

Zlepšování leadershipu je často doménou koučování. Psychoterapie může pomoci porozumět vnitřním konfliktům či obavám, které brání tomu, být lepším leaderem. Kromě toho obvykle vede ke zlepšení vnímání vlastních pocitů a větší autenticitě. Může přispět ke zlepšení naslouchání a empatie k druhým. To vše je pro moderní leadership nezbytné.

Spánek je základní lidskou potřebou. Není náhodou, že jeho nedostatek začíná být tématem dnešní společnosti. Ve jménu výkonu zrazujeme náš přirozený biorytmus a vystavujeme se kontinuálnímu stresu. V důsledku toho pak trpíme, především v pozdějším věku, poruchami spánku, nejčastěji právě insomnií. Co s tím, když vaše rána už dávno nejsou dobrá a do růžova se vám vyspat nedaří?

Vztek, hněv nebo agrese. Známe je všichni. Nejde to ani jinak, protože jsou součástí naší přirozenosti a normálního psychického vývoje. O to větším paradoxem je, jak jsou nepřijímané současnou společností.

Psychoterapie obvykle řeší vážnější potíže s motivací, je užitečná v situacích, kdy ztráta motivace výrazně ovlivňuje fungování v práci, doma či při studiu. Terapie pomáhá rozkrýt naše vnitřní pohnutky, porozumět tomu, co nás skutečně motivuje, a zda je to ještě platné.

Psychoterapie je jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších nástrojů, kterými lze pomáhat osobám se závislostí na návykových látkách, či závislostí na procesech (gambling, sázení…).

Trýznění psychické i fyzické bolí stejně. Zažili jste v minulosti nebo stále zažíváte posměch či ubližování v kolektivu? Nenacházíte zastání nebo se bojíte se svými zkušenostmi svěřit? I proto je tady psychoterapie. Aby vám nabídla bezpečné místo, kde můžete o svém utrpení mluvit.

Abychom zažili radost, musíme poznat smutek. Jedná se o princip světa, do kterého se narodila naše těla a kam patří i naše emoce a prožívání. Pokud je smutku tak akorát, obohacuje náš duševní život a přináší nám informace, bez kterých by jinak stagnovala naše osobnost i její vývoj. Jak ale naložit se smutkem, který se stává utrpením a zdánlivě nemá začátek ani konec?

Člověk může být sám a nemusí se cítit osamělý. Ale také naopak. Udržování kontaktu s našimi blízkými nebylo nikdy jednodušší než teď. Technologický pokrok, dostupnost cestování a zlepšení životních podmínek zvýšilo naši flexibilitu a mobilitu. A přesto jsou lidé víc než kdy jindy single, bydlí sami nebo (ač obklopeni lidmi) prožívají pocit samoty. Psychoterapie může být cesta jak z toho ven.