Neduste to v sobě: Jak se svěřit blízkým, když vás něco trápí

Možná byste se právě teď o své trápení potřebovali podělit, ale nevíte jak. Pak je moc dobře, že jste tady. Ukážeme vám, jak udělat první krok.

To, že je těžké se svěřit, má svůj důvod

Bojíme se, že nás nepochopí. Nebo že nás odsoudí. Často máme taky pocit, že bychom tím druhé zatěžovali. Nebo se bojíme, že by se rozhovor mohl zvrhnout v něco nepříjemného.

K otevřenosti totiž potřebujeme pocit bezpečí – a ten jsme ne vždy zažili. Pokud někdy vaše pocity někdo zlehčoval, nepochopil je nebo vás ani nenechal domluvit, mozek si to dobře pamatuje. A příště vás raději přiměje mlčet, abyste se zase nespálili.

Tenhle obranný mechanismus je lidský. Chrání nás. Jenže někdy nás drží dál od podpory, kterou bychom si zasloužili. Vaši blízcí, které máte kolem sebe dnes, se totiž vůbec nemusí zachovat stejně jako kdysi někdo jiný.

Držet to v sobě nikdy nepřinese nic dobrého

Když o svých pocitech dlouho mlčíme, nikam nezmizí. Jen se tiše hromadí a časem pak mnohdy projeví i jinde – třeba v podrážděnosti, horším soustředění nebo spánku.

Uzavíráme se do sebe, i když po blízkosti vlastně toužíme. Jenže čím víc to v sobě držíme, tím hůř se nám hledají slova. A tím víc máme pocit, že jsme na všechno sami. Sdílení s někým, komu důvěřujeme, může být prvním krokem k úlevě. Nemusíme hned vyřešit všechno – někdy stačí jen to, že to konečně nemusíme nést sami.

5 kroků, jak se připravit na citlivou konverzaci

Jak teda na to? Chápeme, že byste chtěli mít všechno promyšlené, mít správná slova a ideální podmínky. Pravdou ale je, že žádný „dokonalý moment“ jen tak nepřijde. Můžete mu ale jít naproti. Těchto pět kroků vám pomůže získat pevnější půdu pod nohama.

1. V klidu si ujasněte, co vlastně chcete sdílet

Nepotřebujete mít přesně promyšlené formulace. Stačí si uvědomit, co vás trápí nebo co cítíte. Nemusíte znát důvod, stačí popsat své pocity. Klidně si to i napište. Pár vět, které byste chtěli říct, vám pomůže zachovat klid, když budete nervózní.

2. Vyberte vhodného člověka a chvíli

S kým se cítíte nejbezpečněji? Nemusí to být vždy ten, kdo je vám „nejblíž“. Spíše ten, kdo vám dokáže opravdu naslouchat – to je mnohem důležitější. Vyberte klidný moment a místo, kde nebude hluk a žádný spěch.

3. Dejte vědět, že to pro vás není snadné

Nebojte se to přiznat. Upřímnost vám pomůže prolomit ledy a nervozita bude hned o kapku menší. Začněte třeba větou:

„Nevím, jak to říct, ale poslední dobou se necítím dobře.“
„Můžu s tebou něco probrat? Je to pro mě citlivé téma a nevím, jak začít.“

Tím hned dáváte najevo, že potřebujete prostor a pochopení.

4. Mluvte jednoduše a po svém

Nemusíte umět dokonale popsat své emoce a do detailu vysvětlit, co se vám děje. Je úplně normální, že se vám těžko hledají slova. Můžete říct jen:

„Poslední dobou je toho na mě moc a nevím, jak z toho ven.“
„Nejde o nic konkrétního, ale dlouhodobě se necítím dobře a nevím proč. Už to nechci dusit v sobě.“

Čím přirozenější budete, tím snáz vás druhý pochopí.

5. Nečekejte dokonalou reakci

Každý reaguje jinak – někdo vás obejme, někdo zůstane zaskočený. To, že reakce není ideální, neznamená, že je s vámi něco špatně nebo že jste udělali chybu. Promluvit o svých pocitech je důležitý krok.

Nedopadlo to podle mých představ. Co teď?

Může to zabolet, ale zkuste si v takovou chvíli uvědomit, že vám s největší pravděpodobností vůbec nechtějí ublížit. Jen nevědí, jak reagovat. Možná se lekli, jsou bezradní nebo mají vlastní zkušenost, která jim brání být v tu chvíli empatičtí.

I na to se můžete připravit. Tady jsou tři nejčastější situace, které mohou nastat – a jak si s nimi poradit:

1. Když vám druhý začne hned radit a hledat řešení

„Děkuju, vím, že se mi snažíš pomoct. Teď bych ale potřeboval/a spíš pochopení než radu.“
„Teď úplně nehledám radu. Spíš chci, abys věděl/a, co se ve mně děje.“

2. Když to druhý zlehčí nebo přejde mlčením

„Chápu, že to může znít zvláštně. Nečekám, že na to budeš mít odpověď.“
„Vím, že to není jednoduché poslouchat. Teď by mi nejvíce pomohlo tvoje pochopení.“

3. Když vás někdo nepochopí nebo zareaguje obranně

„Možná jsme se teď nepochopili. Můžeme se k tomu vrátit později, až se oba zklidníme.“
„Nechci se hádat. Jen jsem potřeboval/a, abys věděl/a, jak se cítím.“

To, že teď někdo nezareagoval, jak jste si přáli, vůbec neznamená, že jste něco udělali špatně. Nebo že to příště bude stejné. Možná jste otevřeli téma, které je pro druhého opravdu náročné, a tak nezvládl své vlastní emoce.

Otevřenost je dar sobě i druhým, nenechte si ji vzít

Otevřít se ostatním vyžaduje pořádnou dávku odvahy. Každý rozhovor, ve kterém jsme upřímní, nám pomáhá být o kousek blíž sobě i lidem kolem nás. Umožňujeme jim tak opravdu nás poznat. Nejen náš úsměv, ale i to, co se skrývá pod ním. A právě tam, v té opravdovosti, vzniká skutečné propojení a hluboké vztahy.

Pokud teď cítíte, že nemáte nikoho, komu byste se mohli svěřit, vždy je tady pro vás psychoterapie. Bezpečný prostor, kde můžete sdílet cokoliv bez obav a bez hodnocení. Nikdy na to nemusíte být sami.

V Hedepy si můžete vybrat mezi více než 160 ověřenými psychoterapeuty a své první online sezení mít už za pár dní. Abychom vám výběr terapeuta usnadnili, doporučíme vám toho nejvhodnějšího na základě 5minutového testu.