Zapnete zprávy a vyskočí na vás požáry v Austrálii. Jdete na sociální sítě a vidíte ostrov odpadků uprostřed oceánu. Nebo ledovec bortící se do vln. Důsledky klimatické krize můžete sledovat v přímém přenosu, a tak vůbec není divu, že máte strach z budoucnosti. Té svojí i celé planety. Pro tento strach se vžilo označení environmentální žal. Někdy taky klimatický žal, klimatická úzkost nebo ekologická úzkost.

Co můžete dělat, když tento strach pohltí vás nebo vaše děti?

Co to environmentální žal přesně je?

Jde o smutek, strach a bezmoc, které jsou reakcí na aktuální environmentální problémy. Nese s sebou hlubokou emoční bolest a může zajít až tak daleko, že přestanete v životě vidět smysl.

Těch pocitů se ve vás může mísit celá řada:

  • Smutek z vymírání ekosystémů a ze ztracené budoucnosti.
  • Úzkost z toho, kam environmentální krize povede, a z ohrožení života.
  • Vztek na ty, kdo v našich očích klimatickou krizi způsobili, neuznávají ji a nic proti ní nedělají.
  • Pocit viny například z toho, že sami neděláte pro změnu dost.
  • Bezmoc, protože víte, že vy sami nemůžete klimatickou krizi zvrátit.
  • Beznaděj a ztráta smyslu, kdy nevíte, proč se o něco snažit, když stejně brzy budeme bojovat o život.

deprese_ženy.jpg

Klimatickou úzkost prožívá polovina mladých

Cítíte se podobně? Rozhodně v tom nejste sami. Nejčastěji klimatická krize trápí mladší generaci. Dostala totiž do rukou problém, který nezpůsobila. Možná to tak vnímáte i vy. Vidíte, že nemáte moc s takovou situací něco zásadního udělat, a tak přichází beznaděj.

Podle studie na deseti tisíci mladých lidí (16–25 let) z různých koutů světa prožívá extrémní úzkost ze změny klimatu 59 % z nich.

U nás to není o moc lepší. Podle české studie cítí 40 % lidí ve věku 15–20 let ve spojitosti s klimatickou krizí bezmoc. Celých 67 % si myslí, že budou žít v horším světě, než žijeme teď.

Americká asociace psychologů dokonce klimatickou změnu vnímá jako největší hrozbu duševního zdraví ve 21. století. Opravdu v tom nejste sami. A právě to může být nadějí na změnu.

Všechny emoce, včetně těch nepříjemných a bolavých, patří do života a mají svůj důležitý smysl. Chrání nás, motivují a pomáhají nám orientovat se v životě. Potíž s enviromentální úzkostí je, že jako jedinci jen málo zmůžeme, proto nás tak zaplaví. Kromě hrozby silně vnímame i naši bezmocnost. I právě proto je důležité úzkost v sobě nepotlačovat, nedevalvovat. Věnovat ji přiměřenou (ne bezbřehou) pozornost, sdílet ji s blízkými a současně se podporovat v činnostech, které nám dávají smysl a pomáhají ochraně životního prostředí. Podporovat v sobě vědomí, že malé kroky vedou k velkým změnám. A pokud cítíme, že nedokážeme myslet na nic jiného a jsme ji doslova zaplaveni, nebát se vyhledat odbornou pomoc.
Mgr. Zuzana Steigerwaldová
Mgr. Zuzana Steigerwaldová

Strach z budoucnosti, který rozděluje i spojuje

O klimatické krizi se sice v posledních letech mluví čím dál víc. Silné emoce, které někteří z nás prožívají, jsou ale často nepochopené. Možná vás označují za přecitlivělé, emocionálně labilní nebo zveličující problémy.

A tak se začnete izolovat. Nemluvíte o svých pocitech a odpojíte se od těch těžkých emocí. Ekopsycholožka Leslie Davenport proto environmentální žal označuje taky jako tzv. zanedbávaný smutekTruchlení je ale opravdu důležité. Potlačené emoce totiž jen tak nezmizí. Budou narůstat uvnitř.

Na druhou stranu tahle izolace vede k zakládání různých klimatických hnutí. Jako před lety, když Greta Thurnberg založila Fridays For Future. I v Česku jsou různé spolky, kde můžete najít spřízněné duše procházející si klimatickou úzkostí.

sbírání odpadků.jpg

Jak s klimatickou úzkostí bojovat

Na klimatické úzkosti je těžký fakt, že vlastně není iracionální. Vy opravdu máte pro své obavy z budoucnosti reálný důvod. Na druhou stranu ale nemáte až tak velkou moc, abyste mohli celou situaci sami zachránit. O to víc je náročné se s tím vyrovnat. Naprosto vám rozumíme.

Co teda dělat? Tady je několik tipů od našich odborníků na psychické zdraví:

  • Nezahlcujte se informacemi – sledovat nové a nové zprávy o klimatické krizi k úzkosti jen přispívá. Dejte si také pozor na dezinformace, kterých je stále víc.
  • Vnímejte i pozitivní změny – média nám vždy říkají hlavně to negativní. Ve světě je ale i spousta pozitivních změn. Věnujte jim pozornost.
  • Zapojte se do komunity – iniciativ pro zlepšení životního prostředí existuje spousta. Najdete tam pochopení a taky budete moct něco reálně změnit. Zase uvidíte v životě větší smysl a bezmoc nebude mít takovou sílu.
  • Žijte udržitelněji – změna začíná u každého z nás a vy můžete svým příkladem ovlivnit lidi ve svém okolí. Pamatujte ale, že není potřeba být ve všem 100%.
  • Pečujte o své duševní zdraví – s úzkostí vám pomůže například meditace, jóga, mindfullness, dechová cvičení, čas v přírodě nebo vedení deníku vděčnosti.

Hlavně se nebojte vyhledat odbornou pomoc. Žádný problém není tak malý, abyste na něj museli být sami. Úzkost navíc většinou sama jen tak neodejde. Časem může přinést i nespavost nebo depresi. Psychoterapie vám pomůže se se situací vyrovnat a ukáže vám způsoby, jak pracovat s těžkými emocemi, které vás tíží.

V Hedepy si můžete vybrat z více než 160 ověřených psychoterapeutů a na terapii se připojit online. Podívejte se, jak to probíhá.

radost v přírodě.jpg

Co můžete dělat jako rodič

Klíčové je emoce dětí a dospívajících nezlehčovat. Jejich obavy z budoucnosti jsou na místě, i když se nám můžou zdát přehnané. Tady je několik bodů, které můžete pro své děti udělat:

  • Naslouchejte a ukažte pochopení – povídejte si otevřeně o tom, co cítí, aniž byste emoce zlehčovali.
  • Vzdělávejte se společně – zjišťujte si informace o tom, co už se děje pro řešení klimatické situace. Najděte pozitivní příklady a příběhy. Pomůžete tak zmírnit pocit bezmoci.
  • Podnikněte něco pro přírodu společně – můžete se vydat na úklid lesa, vysadit stromy nebo si dát menší dosažitelné cíle, jak udělat vaši domácnost udržitelnější.
  • Povzbuďte k vyjádření pocitů – umělecké a psané formy sebeprojevu pomáhají vyrovnat se s emocemi.
  • Podporujte zdravé návyky – dostatek spánku, pohybu, zdravého jídla, času v přírodě – to všechno pomáhá zmírnit stres.

Jestli cítíte, že by vaše dítě potřebovalo intenzivnější pomoc, v Hedepy nabízíme také psychoterapie pro náctileté. Akreditovaní odborníci vědí, jak s dětmi pracovat, aby tyto těžké emoce dokázaly překonat.

Tady najdete přehled psychoterapeutů specializujících se na pomoc teenagerům. Na pár kliknutí můžete mít rezervovaný termín prvního online sezení.

Přemýšlíte o terapii?

Určitě to stojí za vyzkoušení

© Hedepy s.r.o.
Pokud jste ve stavu ohrožení sebe nebo jiných osob, prosíme, neprodleně kontaktujte První linku psychické pomoci (telefonicky: 116 123). Naši psychoterapeuti nebo Hedepy s.r.o. nenese odpovědnost za váš zdravotní stav.
VisaMastercardGoogle PayApple PayPayPal