ADD vs. ADHD: Rozdíly mezi poruchami pozornosti a test příznaků

Možná si říkáte, jestli za tím nemůže být ADHD nebo ADD. Nebo máte podezření na poruchu pozornosti u svých dětí. Ale jaký je mezi nimi vůbec rozdíl? A jak je od sebe rozpoznat? Pojďme se na to podívat.

Co jsou to poruchy pozornosti?

Nejsou důkazem lenosti, neschopnosti ani toho, že by vám chyběla vůle. Poruchy pozornosti jsou vrozená neurovývojová onemocnění, kvůli kterým mozek zkrátka funguje trochu jinak – hlavně v prefrontálním kortexu, který odpovídá za plánování, soustředění a organizaci. Právě proto je to pro vás (nebo vaše děti) tak složité.

Co přesně se uvnitř děje? Lidem s poruchou pozornosti odlišně fungují důležité nervové přenašeče, hlavně dopamin a noradrenalin, kterých je v určitých částech mozku nedostatek. Mezi nervovými buňkami se tak přenáší slabší signál a výsledkem je, že mozku chybí „palivo“, které člověku pomáhá držet pozornost i u nezajímavých úkolů.

Když je ale činnost naopak zajímavá, dopaminový systém se nakopne. Možná jste to zažili taky. Objevíte nový koníček, který vás ohromně baví, a najednou u něj vydržíte soustředění klidně osm hodin v kuse. I to je typická vlastnost poruchy pozornosti.

Někdy uslyšíte i pojem „poruchy pozornosti a aktivity“

To proto, že k roztěkané mysli se často přidává i hyperaktivita, impulzivní chování a motorický neklid. Odtud to slovo „aktivita“.

Proč se to děje? Mozek se zkrátka snaží nedostatek dopaminu kompenzovat, a tak vysílá signály – „honem se běž hýbat, ať dopamin vyplavíme!“

Zároveň nedostatek dopaminu a noradrenalinu způsobuje, že mozek nedokáže snadno vyslat signál STOP. Právě proto se pak člověk pořád vrtí a nevydrží sedět v klidu.

Každý jsme ale jiný, a tak se liší i struktury našich mozků. Proto je u někoho hyperaktivita fyzická, zatímco u jiného probíhá spíš uvnitř a spouští lavinu chaotických myšlenek.

Jak poznat poruchu pozornosti u dětí a dospělých? Tohle jsou hlavní příznaky

Rozpoznat poruchu pozornosti je nejjednodušší u dětí, protože dospělí často umí příznaky lépe maskovat. U svého dítěte ji nejčastěji poznáte takto:

• Často dělá chyby z nepozornosti, třeba přehlédne znaménko v matematice.
• Rychle ho přestane zajímat rozdělaná práce a odbíhá k jiné činnosti.
• Nevnímá vás, i když na něj mluvíte přímo.
• Ztrácí věci, neustále hledá penál, hračky nebo čepici.
• Často zapomíná domácí úkoly nebo instrukce.
• Působí až příliš tiše nebo zasněně, nebo je naopak hodně upovídané a neklidné.

V dospělosti se pak příznaky často mění ve skryté potíže v práci, vztazích a organizaci života.

• Cítíte neustálé vnitřní napětí a nedaří se vám pořádně relaxovat.
• Neustále odkládáte úkoly, které jsou nudné nebo zdlouhavé.
• Snažíte se dělat víc věcí najednou, a tak nakonec nedokončíte ani jednu.
• Často se zasníte nebo ztratíte uprostřed dlouhého rozhovoru.
• Trápí vás impulzivní chování, třeba nerozvážné nákupy, netrpělivost ve frontách, chyby z nedbalosti nebo skákání do řeči.
• Příznaky jste cítili už v dětství. Protože jsou poruchy pozornosti vrozené, nikdy se nemůžou objevit až v dospělosti. Může se ale stát, že jste je v dětství zvládli maskovat (někdy i sami před sebou). Třeba kvůli tvrdé výchově nebo zkrátka proto, že jste si je tenkrát neuvědomovali. Pokud si nejste jistí, vůbec to nevadí – i tak stojí za to své podezření probrat s odborníkem.

Pokud se v těchto příznacích poznáte, ještě to nutně neznamená, že máte poruchu pozornosti. Podobné příznaky může mít někdy třeba i stres nebo vyhoření. Tak či tak je ale možná čas prozkoumat tohle téma blíž nebo ho probrat na psychoterapii. Ať už je příčina jakákoli, zasloužíte si konečně trochu vydechnout.

Jaké typy poruch pozornosti existují?

Dnes se pro poruchy pozornosti používá zastřešující název ADHD, které se pak dělí na několik podtypů:

• Primárně nepozorný typ (dříve označovaný jako ADD): Vyznačuje se hlavně nepozorností a špatným soustředěním, zatímco fyzická hyperaktivita chybí.
• Primárně hyperaktivně-impulzivní typ: Tady naopak může chybět nepozornost, zato dominuje motorický neklid, neschopnost sedět v klidu a ukvapené reakce.
• Kombinovaný typ: U něj se objevují jak příznaky nepozornosti, tak i hyperaktivity a impulzivity.

Fyziologické projevy (fungování mozku) jsou u všech typů podobné, vnější projevy ADHD se ale v průběhu života mohou měnit a například hyperaktivita v dospělosti vymizet. Právě proto se už oficiálně nerozlišuje ADD a ADHD, ale pouze ADHD v různých podobách.

Rozdíl mezi ADHD a ADD: Porucha pozornosti s hyperaktivitou vs. bez ní

ADD už dnes není samostatná diagnóza, i když v běžné řeči se tak stále často označuje. Oficiálně jde o zmíněný nepozorný typ ADHD, což znamená, že u něj není přítomná fyzická hyperaktivita. Zůstává skrytá uvnitř, můžete cítit zmatek a vnitřní neklid, ale navenek to často není znát – člověk působí spíš tiše a neupozorňuje na sebe.

Naproti tomu u hyperaktivně-impulzivního nebo kombinovaného typu ADHD se objevuje i motorický neklid. Ten může vypadat třeba jako časté poklepávání nohou, výbuchy vzteku, upovídanost, časté skákání do řeči nebo zbrklá rozhodnutí.

Zajímavé je, že podle studií je nejčastější nepozorný typ ADHD, zatímco v ordinacích psychiatrů a psychologů dominuje kombinovaný. Důvod je jednoduchý. Nepozorný typ (ADD) je mnohem těžší odhalit. Právě proto můžete často ve svém okolí nebo online slyšet o dospělých lidech, kteří teprve nedávno zjistili, že mají ADHD.

V dětství si rodiče mohli jednoduše myslet, že je jejich dítě jen tiché nebo zasněné. Porucha se tak často přehlíží hlavně u dívek, protože u nich podle společenských stereotypů klid a umírněnost tak nějak očekáváme.

Orientační test na poruchu pozornosti

Zatím neexistuje žádný test nebo sken mozku, který by vám dokázal odpovědět s jistotou, jestli je ADHD i váš případ.

Diagnózu může potvrdit jedině psychiatr nebo klinický psycholog – spočívá v diagnostickém rozhovoru o vašich potížích teď a v dětství, sebeposuzovacích dotaznících, neuropsychologických testech pozornosti a paměti a taky vyloučení jiných příčin, které mohou vypadat podobně.

Můžete si ale vyzkoušet test ADHD od světové zdravotnické organizace (WHO). Dá vám orientační představu.

Berte ho ale opravdu jako orientační pomůcku, ne diagnózu. Jestli o ADHD skutečně jde, může potvrdit jedině klinický psycholog nebo psychiatr.

Nebuďte na to sami. Léčba poruch pozornosti je velmi účinná

Léčba ADHD dokonce patří mezi nejúčinnější v celé psychiatrii. Opravdu s tím chaosem nemusíte bojovat navždy.

I když ADHD nejde vyléčit (je to zkrátka způsob, jak funguje váš mozek), existují účinné možnosti, jak projevy ADHD zmírnit. Ideální postup vám vždy doporučí klinický psycholog nebo psychiatr.

Nejčastěji užívanými metodami jsou psychoterapie, hlavně metoda KBT, která vám pomůže najít konkrétní systém, jak s ADHD pracovat v běžném životě a pořádně si ho usnadnit.

K léčbě se mohou přidat také léky, které působí na dopamin a noradrenalin a dokážou příznaky nepozornosti výrazně zmírnit. Podle studií bývají nejúčinnější právě v kombinaci s terapií. Léky ale vždy předepisuje pouze psychiatr až po vyšetření. Ne každý člověk s ADHD je potřebuje.

Pojďte své podezření na poruchu pozornosti probrat s odborníkem

V Hedepy se můžete s psychoterapeutem nebo psychiatrem potkat online z domova nebo osobně klidně už za pár dní.

Abychom vám to ulehčili, připravili jsme pro vás párovací test, ve kterém stačí odpovědět na pár jednoduchých otázek a na konci se dozvíte, který z našich více než 150 ověřených odborníků na psychické zdraví by vám mohl nejvíce sednout.