ADD – porucha pozornosti bez hyperaktivity. Jaké jsou příznaky a co dělat?

Zažíváte podobné situace často? Možná to někdy označíte za lenost nebo neschopnost. Ve skutečnosti ale může jít o ADD neboli poruchou pozornosti bez hyperaktivity.

Sami doma diagnózu nezjistíte, ale roztěkaná mysl může být prvním ukazatelem, že byste toto téma měli prozkoumat. Ukážeme vám, jak ADD poznat, co to pro vás vlastně znamená a co můžete dělat dál, abyste se vy nebo vaše dítě cítili lépe.

Co je to ADD?

ADD je vrozená porucha pozornosti – stejně jako ADHD. O ADHD už jste toho určitě slyšeli spoustu, ale možná si říkáte, že se v téhle diagnóze až tak nepoznáváte. Vždyť vy jste jako dítě nelítali po třídě ani neskákali druhým do řeči. Spíš jste tiše seděli a koukali z okna.

ADD označuje poruchu pozornosti bez hyperaktivity (anglicky Attention Deficit Disorder). Popisuje přesně ten typ potíží, kdy je pro vás těžké udržet pozornost, soustředit se, plánovat nebo odfiltrovat rušivé podněty, ale chybí vnější neklid a impulzivita, které si s ADHD typicky spojujeme.

ADD už dnes ale není samostatná diagnóza. Medicína dříve rozlišovala ADD a ADHD, dnes už se na odborné úrovni bavíme jen o ADHD, které má několik typů. ADD tak dnes odborně označujeme jako ADHD s převahou poruchy pozornosti (nepozorný typ).

Takže pokud jste měli pocit „ADHD nemám, protože jsem nikdy nebyl/a hyperaktivní,“ tady je vysvětlení. Hyperaktivita je jen jedna z možných tváří, ne podmínka. Celý ten zmatek se může odehrávat především uvnitř, v hlavě.

Rozdíly mezi oběma pojmy podrobněji rozebíráme v článku ADD vs. ADHD. V běžné řeči se ale stále často používá označení ADD a zůstaneme u něj i v tomto článku, abychom si rozlišení usnadnili.

Co se děje v mozku při ADD?

Mozek lidí s ADD funguje trochu jinak než u většiny ostatních. Hlavní rozdíl je v tom, jak pracuje s nervovými přenašeči dopaminem a noradrenalinem. Ty jsou zásadní pro výkonné funkce mozku.

Pomáhají nám začít úkol, udržet u něj pozornost, plánovat, odolat vyrušení a pamatovat si, co zrovna děláme. Když je signál dopaminu a noradrenalinu slabší, výkonné funkce nemají z čeho čerpat. A vzniká celý ten známý zmatek.

Proto rady typu „musíš se víc soustředit“ nebo „stačí chtít“ zkrátka nefungují. Není to o vůli ani o lenosti. Udržet pozornost je pro váš systém mnohem těžší.

Vysvětluje to i paradox, který nejspíš znáte ze života: u věcí, které vás baví, dokážete být soustředění celé hodiny. U nudného úkolu se ale nedokopete ani začít. Zajímavost a novost ten dopaminový systém nakopnou. Pokud tam ale nejsou, začít je mnohem těžší.

Jak poznat ADD u dětí?

Děti s ADD jsou většinou klidné a neupozorňují na sebe. Často koukají do prázdna, žijí ve svém světě a nevnímají nás, když na ně mluvíme.

Snadno je vyruší jakýkoli menší podnět, třeba pták za oknem nebo zvuk na chodbě. Nedaří se jim dokončovat činnosti, často ztrácí pomůcky a hračky nebo zapomínají domácí úkoly. Mohou mít také horší motoriku, třeba neradi kreslí a ošklivě píšou. Snadno je něco rozhodí, na tlak reagují pláčem, úzkostí nebo se stáhnou do sebe.

Právě proto ADD u dětí často unikne pozornosti. Děti s ADD „nezlobí“, spíše se pořád ztrácí ve vlastních myšlenkách.

Zajímavé je, že počet dětí s ADHD obecně v Česku rychle roste. Za pět let přibylo 14 % případů. Chlapci jsou přitom postiženi třikrát častěji než dívky.

Jaké jsou příznaky ADD u dospělých?

U dospělých se ADD často překlopí v extrémní prokrastinaci a špatný time management. Příznaky navenek umí dospělí lépe maskovat, ale zmatek v hlavě zůstává.

Můžete třeba neustále chodit pozdě a nestíhat deadliny, odkládat úkoly nebo se snadno začít nudit u nezajímavé práce. Dělá vám problém zjistit, odkud máte začít, a tak raději neuděláte nic. Když je toho na vás moc, snadno se zahltíte a zpanikaříte.

Největší vodítko ale není samotná prokrastinace. Je to spíš fakt, že jste příznaky pociťovali už v dětství. Protože jde o vrozenou poruchu, ADD nikdy nezačíná až v dospělosti.

I dospělých s ADHD v Česku přibývá. V roce 2010 mělo poruchu diagnostikovanou kolem třiceti tisíc dospělých, o patnáct let později už padesát tisíc.

Pojďte vyzkoušet orientační test na ADD

Rychlou první představu vám dá orientační dotazník vytvořený světovou zdravotnickou organizací (WHO). Neexistuje ale standardizovaný dotazník specificky pro ADD, protože dnes už je vnímané jako nepozorný typ ADHD.

Vyzkoušejte si orientační test na ADHD →

Berte ho opravdu jako orientační pomůcku, ne diagnózu. Jestli o ADD (tedy typ ADHD) skutečně jde, může potvrdit jedině klinický psycholog nebo psychiatr.

Jak se ADD diagnostikuje u dětí i dospělých?

Zatím neexistuje žádný sken mozku ani krevní test, který by ADD potvrdil. Diagnóza je proces, ale to je vlastně dobrá zpráva. Znamená to totiž, že se na vás někdo pořádně a do hloubky podívá.

Diagnóza ADD většinou zahrnuje:

• diagnostický rozhovor o tom, jak se potíže projevují dnes i jak se projevovaly v dětství,
• sebeposuzovací dotazníky a škály,
• neuropsychologické testy pozornosti a paměti
• a vyloučení jiných příčin jako je únava, úzkost, deprese, problémy se spánkem nebo i se štítnou žlázou. Mohou totiž vypadat podobně.

Diagnózu ADD může stanovit klinický psycholog nebo psychiatr

Psycholog vám pak doporučí způsob léčby a zpravidla odkáže na další specialisty (psychiatra, psychoterapeuta nebo obojí). Psychiatr vám jako lékař může po diagnóze případně rovnou předepsat léky a mnohdy doporučí také psychoterapii.

Pokud vás všechny ty psycho-profese matou, přečtěte si náš článek Psychiatr, psycholog, psychoterapeut: jaký je mezi nimi rozdíl a za kým jít? Důležité je vědět, že pokud chcete určit diagnózu, je potřeba začít u klinického psychologa nebo psychiatra.

V Hedepy máme tým atestovaných lékařů, kteří nabízí psychiatrické vyšetření online. Svůj termín můžete mít už do dvou týdnů.

Léčba ADD: Co vám pomůže?

Když s ADD nevědomky žijete celý život, ubírá vám to dost sil. Mohou se ozývat pocity, že „všechno pořád kazíte“, a srážet vám sebevědomí. Do toho bojujete s nepořádkem v hlavě i na stole.

Přestože se ADD nedá vyléčit jako rýma (je to zkrátka způsob, jakým funguje váš mozek), dají se velmi dobře zmírnit příznaky a usnadnit si tak život.

Léčba ADD zpravidla zahrnuje:

• Psychoterapii, hlavně metodou KBT. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) patří u ADD k nejlépe ověřeným metodám. Pomáhá najít konkrétní systém, jak začínat úkoly, plánovat a nenechat se zahltit, a zároveň zpracovat druhotné dopady, jako je úzkost nebo pocit selhání, které se za roky nasčítaly.
• Úpravu režimu a prostředí. Pevné rutiny, rozdělení velkých úkolů, jasně uspořádané pracovní místo, budíky a připomínky. Samo o sobě to ADD nevyřeší, ale výrazně usnadní každodenní fungování. Psychoterapeut vám pomůže jednotlivé změny zavést do života.
• Léky. Podle studií dokážou potíže se soustředěním a udržením pozornosti výrazně zmírnit. Předepisuje je ale vždy psychiatr až po vyšetření. Je to lékařské rozhodnutí.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že nejlepších výsledků dosahuje kombinace psychoterapie a léků. Doporučení správné léčby ale dostanete jedině u lékaře. Zdaleka ne každý s diagnózou ADD nebo ADHD léky potřebuje.

Pojďte své podezření na ADD probrat s odborníkem

Nemusíte na to být sami. V Hedepy se můžete s psychoterapeutem nebo psychiatrem potkat online z domova, klidně už za pár dní.

Abychom vám to ulehčili, připravili jsme pro vás párovací test, ve kterém stačí odpovědět na pár jednoduchých otázek a na konci se dozvíte, který z našich více než 150 ověřených odborníků na psychické zdraví by vám mohl nejvíce sednout.