Stres

Přehlížet stres se nevyplácí a bojovat s ním přináší úlevu jen krátkodobě. Moudré je mu naslouchat a pochopit jeho příčiny. To nám totiž pomůže zmírnit nejen jeho dopady na naše zdraví, ale často i změnit vztah k sobě samým.

Co je to stres?

Stres je přirozenou reakcí člověka v situaci ohrožení. Taková reakce probíhá jak na úrovni duševní (pocit nabuzení), tak i fyzické (zvýšení dechové i tepové frekvence, prokrvení svalů), a při reálném nebezpečí nás může zachránit.

Situací, kdy nám jde o život, je už v dnešní době málo, ale v běžném životě čelíme mnoha nárokům a ocitáme se pod tlakem. A i to může naše tělo vyhodnotit jako hrozbu.

Problematickou se stává stresová situace, která trvá příliš dlouho nebo se opakuje často. Ta organismus vyčerpává. V souvislosti s tím pak mluvíme o dlouhodobém nebo také chronickém stresu.

Druhy stresu

Distres – negativní stres, záškodník
Nežádoucí stres s nízkou intenzitou, distres, dokáže tělu způsobit nemalé problémy. Časem se kumuluje a může přejít do chronického stresu, který způsobuje nepříjemné mentální či fyzické projevy. Příčinou může být nátlak společnosti na výkon jedince, stres ze školy či práce, dělání věcí na poslední chvíli, nejistota ve vztazích či strach o naše blízké.

Eustres – pozitivní stres, pomocník
Užitečný stres se nazývá eustres. Eustres neškodí, právě naopak – optimální hladina stresu působí jako tvůrčí a motivační síla. Pokud stresor vidíme jako příležitost nebo výzvu, kterou lze úspěšně překonat, vyvolává příjemné pocity.

Může se zdát těžké hranici mezi pozitivním a negativním stresem rozpoznat, ale stačí pozorovat své tělo. Pokud na sobě pozorujete známky stresu, jako je například zhoršení spánku nebo problémy s trávením, jedná se o stres nezdravý.

Chronický stres
Běžný každodenní stres by měl po pominutí stresové situace přirozeně odeznít. Chronický stres je ale takový, který přetrvává delší dobu, a může způsobovat i zdravotní komplikace.

Porozumění stresové odezvě

Když se setkáme s hrozbou, například s velkým štěkajícím psem, náš hypothalamus, malá, ale důležitá oblast v mozku, spustí v těle poplašný systém. Tento systém přiměje naše nadledviny k uvolnění hormonů, včetně adrenalinu a kortizolu.

Adrenalin zvyšuje srdeční tep, krevní tlak a také zvyšuje zásoby energie. Kortizol, hlavní stresový hormon, zvyšuje množství cukrů v krvi, a tak zajistí dostupnost látek, které opravují tkáně.

Když přirozená stresová reakce přetrvává

Jakmile vnímaná hrozba pomine, hladina hormonů se vrátí do normálu. Hladina adrenalinu a kortizolu klesá, tepová frekvence a krevní tlak se vracejí do klidového stavu a i další systémy se vracejí ke své běžné činnosti.

Pokud jsou však stresory neustále přítomny a vy se cítíte neustále ohroženi, zůstává reakce “bojuj, nebo uteč” zapnutá.

Dlouhodobá aktivace systému stresové reakce a následné nadměrné působení kortizolu a dalších stresových hormonů může narušit mnoho procesů v našem těle. Tím se vystavujeme zvýšenému riziku zdravotních komplikací.

Proto je tak důležité naučit se zdravým způsobům, jak se vyrovnávat s životními stresory.

Jaké jsou projevy stresu?

Většina lidí se se stresem denně setkává, každý ho ale prožívá jinak a jinak na něj také reaguje. Z toho důvodu jsou individuální i stopy, které zanechává na našem zdraví, trvá-li příliš dlouho, nebo je-li příliš intenzivní.

Stres a psychosomatika

Kromě duševního neklidu se stres velmi často projevuje i psychosomaticky, tedy na našem těle. Mezi nejčastější komplikace patří kardiovaskulární a trávicí obtíže. Časté jsou i kožní onemocnění, problémy v sexuální a reprodukční oblasti, nespavost či padání vlasů.

Možné fyzické projevy stresu:

• akné, ekzémy, vyrážky a jiné kožní problémy
• úzkost, deprese
• cukrovka
• srdeční onemocnění, infarkt, vysoký krevní tlak a mrtvice
• hyperfunkce štítné žlázy
• syndrom dráždivého tračníku
• trávicí potíže, bolesti břicha, průjmy ze stresu
• žaludeční vředy
• změny hmotnosti
• padání vlasů ze stresu
• snížená sexuální touha
• bolesti hlavy
• svalové napětí a bolesti
• problémy se spánkem
• poruchy paměti a soustředění

Jaká je spojitost mezi stresem a zánětem slinivky břišní?

Výzkumy i klinická praxe tuto spojitost skutečně potvrzují. Na rozdíl od krátkodobého stresu, který slinivku před záněty spíše chrání, je dlouhodobý stres rizikem. Slinivka břišní je prostoupena hustou sítí nervů, které citlivě reagují na hormony, které v důsledku stresu tělo produkuje. V konečném důsledku tak narůstá riziko vzniku zánětu.

Jak se zbavit stresu? A jak se naučit zvládat stresové situace?

V případě, že už stresem trpíte a hledáte způsoby, jak se ho zbavit, doporučujeme ošetřit jak vaše tělo, tak i mysl.

Stresové události patří k životu. A je možné, že svou současnou situaci nedokážete změnit. Můžete však podniknout kroky ke zvládnutí dopadu, který na vás tyto události mají.

Pokud chcete být opravdu důslední, pak je optimálním řešením kontaktovat odborníka, psychoterapeuta nebo kouče.

Mezi techniky orientované na tělo patří práce s dechem – mnoho lidí zjistí, že dýchá příliš povrchově nebo nevyužívá celý prostor hrudníku a břicha. Vyzkoušet můžete některou z forem relaxace nebo se zaměřit na pohyb. Práce s myslí bývá komplexní záležitostí, kterou ale lze nastartovat například hodinou denně, kterou věnujeme jen sami sobě.

Mezi strategie zvládání stresu patří:

• zdravá strava, pravidelný pohyb a dostatek spánku
• ranní pohyb (např. záměrné parkování auta o pár ulic dál od práce)
• relaxační techniky jako je jóga, hluboké dýchání, masáže nebo meditace
• vedení deníku, zapisování myšlenek nebo věcí, za které jsme v životě vděční
• čas na své koníčky, na sebe
• rozvíjení zdravých přátelských vztahů a rozhovorů s blízkými
• hledání způsobů, jak do svého života zapojit více humoru a smíchu
• dobrovolnictví
• určování priorit a eliminace úkolů, které nejsou nezbytné
• odborné poradenství, které vám pomůže rozvinout konkrétní strategie na zvládání stresu

Vyhněte se nezdravým způsobům zvládání stresu jako je přejídání, užívání alkoholu, tabáku či jiných návykových látek. Pokud máte obavy, že k tomu máte ve stresových situacích sklony, poraďte se se svým lékařem.

Odměnou za to, že se stres naučíte zvládat, vám bude větší klid, zlepšení vztahů, zdraví a celkově kvality života.

Jak mi může se stresem pomoci psychoterapie?

Terapie nám umožňuje zpomalit a zaměřit svou pozornost na skutečné příčiny stresu, které nám často bývají skryty ve víru každodenních povinností. Pomáhá nám je pojmenovat a změnit některé naše vzorce chování, abychom dokázali zůstat v klidu.

Výhodou online terapie je její rychlá dostupnost v náročných situacích, v nichž vám může být terapeut vítaným průvodcem.

Jak stresu předcházet a jaké jsou možnosti prevence?

Pro prevenci stresu platí všechny známé rady pro zdravý životní styl – vyvážený jídelníček, pohyb a dostatek spánku. Pokud pro sebe ale chcete udělat i něco víc, zpomalte, uvědomte si vše, co děláte, na co myslíte a co prožíváte. Stres nás dožene vždy, kdy jsme sami od sebe až příliš daleko.

To, že jsme byli okolnostmi donuceni řešit stres, můžeme vzít i jako výzvu. Jako příležitost něco se o sobě dozvědět a naučit se, jak zpomalit, mít víc času na sebe, a jak tento čas co nejlépe využít.

Psychoterapie je skvělá možnost prevence stresu a nemusíme po ní sáhnout, až když “hoří”. Udržujme sociální kontakty a blízké mezilidské vztahy. Vztahy vyžadují neustálou péči, která se však zúročí v životní spokojenosti. Budujme si zdravé návyky, mezi které nepochybně patří dostatek pohybu, kvalitní spánek a strava bohatá na živiny.

Vděčnost je jedna z dalších cest, jak zamezit kumulaci stresu. Buďme vděční za to, co máme, ale i za překážky, které musíme překonávat.
Vyhraďme si každý den chvíli pro sebe a věnujme se svým potřebám.

Otestujte se na stres

Můžete se taky otestovat rychlým a spolehlivým online testem na stres. Test využívá metodiku PSS a na základě vašich odpovědí na 10 jednoduchých otázek vám pomůže určit, jakou míru stresu pociťujete.