Jste spolu roky a věřili jste, že tohle už je opravdu „ono“. Po čase jste se ale jeden druhému odcizili, komunikace vázne nebo se ze vztahu vytratil vzájemný respekt. Možná došlo i k něčemu, co nalomilo vaši vzájemnou důvěru.

Zkrátka přišla krize a vy se ptáte, jestli to má celé ještě smysl. Mám se snažit, nebo už to zkrátka nejde zalepit? Pojďte se podívat, jak to vidí odborníci na duševní zdraví a partnerské vztahy.

Krize jsou součástí dlouhodobého vztahu

Hned na začátek je potřeba říct, že krize jsou v pořádku. Alespoň jednou ji zažije každý dlouhodobý vztah. Podle psychiatra a odborníka na partnerské vztahy MUDr. Miroslava Plzáka přichází období krize nejčastěji po pěti letech trvání vztahu, pokud stagnuje bez dalšího vývoje, a poté po dvaceti letech vztahu, kdy děti opouští hnízdo. Pak jsou tady ještě akutní krize, kdy dojde například na nevěru.

Rozhodující je, jak se ke krizi postavíte. Vy jste tady a to znamená, že před svými problémy nechcete zavírat oči. To je skvělý začátek! Krize může váš vztah dokonce posílit. Tedy pokud na něm chcete oba dva společně pracovat.

krize 2.jpg

Začněte upřímnou komunikací

Vy už víte, že si procházíte krizí. Dalším krokem je otevřeně si o tom promluvit s partnerem. Možná už jste to i zkusili, ale vaše pokusy skončily spíše hádkou.

To je také normální. Bavit se o bolavých tématech často otevře i rány z minulosti a pak je těžké zachovat klidnou hlavu.

Pojďte tomu ještě dát šanci. Pro komunikaci, která opravdu někam povede, je dobré držet se těchto zásad.

Pojmenujte příčinu vaší krize

Prvním krokem k tomu, aby rozhovor někam vedl, je pojmenovat konkrétní příčinu, která vaši krizi způsobila. Zkuste se zaměřit na konkrétní situace, emoce nebo chování, které ve vás vyvolávají napětí. Ujasněte si, co přesně vás trápí – Je to nedostatek času? Společných zájmů? Rozdílné hodnoty? Nebo ztráta respektu?

Cílem je vyhnout se obecným frázím typu „_Máš na mě málo času!“ a místo toho říci například: „Když jsi v poslední době často zaneprázdněný, mám pocit, že se jeden druhému vzdalujeme.“ Pojmenování problému vám oběma pomůže lépe porozumět, co je třeba řešit.

„Krizové situace v partnerských vztazích často nastávají během důležitých životních změn, jako je například narození dítěte, stěhování, nebo změna zaměstnání. Mezi časté důvody patří také nedostatek komunikace, finanční stres a rozdílné hodnoty či životní cíle. Do krize se také často dostávají partneři s rozličnými názory na výchovu dětí.“
PhDr. Beáta Koňařík Bakošová, MBA.
PhDr. Beáta Koňařík Bakošová, MBA.

Neobviňujte se navzájem

Kritika a obviňování jsou nejrychlejší cestou k hádce. Mluvte proto raději o tom, jak se v dané situaci vy sami cítíte, a začínejte slovem „já“. Například: „_Cítím se opuštěně, když trávíš tolik času v práci._“ Tím neútočíte na partnera, ale sdílíte svůj vlastní pohled.

Zkuste se úplně vyhnout větám jako „_Ty nikdy…_“ nebo „_Vždycky to děláš špatně._“ Takové poznámky staví partnera do obranného postoje a hledání společné řeči je pak pořádně těžké.

Pokud jste na opačné straně a partner ze všeho obviňuje vás, není to dobré znamení. Neznamená to ale, že by se s tím nedalo něco udělat. Přečtěte si náš článek Jak poznat toxický vztah.

krize 1.jpg

Aktivně si naslouchejte

Naslouchání není jen o tom být potichu, když mluví ten druhý. Je o skutečném porozumění a snaze se do druhého vcítit. To znamená, že se budete snažit pochopit nejen slova, ale i emoce, které partner vyjadřuje.

Může vám pomoct parafrázování toho, co druhý řekl. Například: „_Chápu to správně, že se cítíš zanedbávaný, když…?_“ nebo otevřené otázky jako: „_Co ti v našem vztahu nejvíce chybí?_“ Aktivní naslouchání posiluje pocit, že jste oba na jedné lodi, a to je zásadní pro úspěšné zvládnutí krize.

Naplánujte si správný čas a místo

Čas a místo jsou pro úspěch zásadní. Vyhněte se řešení složitých otázek v situacích, kdy jste unavení, ve stresu nebo uprostřed jiných povinností.

Ideální je domluvit se předem na konkrétním čase, kdy budete mít oba prostor a soukromí, abyste se mohli plně věnovat jen sobě. Například „Můžeme si dnes večer sednout a popovídat si?“ Tím dáváte jasně najevo, že vám na rozhovoru záleží a chcete, aby byl konstruktivní.

Stanovte si společný cíl

Cílem rozhovoru by nemělo být „kdo má pravdu, ale najít způsob, jak se posunout dál. Na začátku rozhovoru si proto spolu definujte, co je vaším cílem – například „_Rád bych našel způsob, jak spolu trávit více kvalitního času_“ nebo „_Chci porozumět tomu, co ti doma chybí, aby ses cítila lépe._“ Tím se vyhnete tomu, aby se diskuze změnila v nekonečné vyčítání a obhajování. To by nikam nevedlo.

Pokud se s vámi partner nechce o vašich problémech vůbec bavit, zlehčuje je nebo popírá, zpozorněte. Takové chování je známkou manipulace, kterou si nezasloužíte. Více se dozvíte v článku Nebezpečný gaslighting: Nenechte se zničit psychickou manipulací.

Nedokážeme se domluvit. Jak poznat, jestli to má ještě smysl?

Pokud máte i přes všechny snahy pocit, že mluvíte každý úplně jiným jazykem, může to signalizovat hlubší problémy. Není pak divu, že váháte, jestli má smysl ve vztahu ještě pokračovat. Naši odborníci na vztahy a duševní zdraví radí položit si těchto pět otázek. Pomůžou vám se zorientovat a rozhodnout, kdy ze vztahu odejít.

1. Máte k sobě stále respekt a empatii?

Pokud se nedokážete na ničem shodnout, ale pořád cítíte vzájemný respekt a snahu si porozumět, existuje naděje. I když je komunikace problematická, respekt k tomu druhému ukazuje, že vztah není ztracený.

2. Opakují se vaše problémy, nebo jde jen o aktuální napětí?

Je běžné, že vztah zažívá bouřlivé období. Zkuste rozlišit, jestli jsou problémy dlouhodobé a opakují se, nebo jde o krátkodobou reakci například na stres nebo změny (například příchod dítěte). Pokud jsou konflikty výsledkem jednorázových situací, je možné je společně překonat.

3. Je ještě vůle na obou stranách?

Když jeden z partnerů nemá zájem se o vztah aktivně snažit, je opravdu těžké se někam posunout. Sice bolí si to přiznat, ale tento nezájem vypovídá o tom, jak druhé straně na vašem vztahu (ne)záleží. Cesta ven z krize musí vycházet z vnitřního přesvědčení obou partnerů, že na vztahu chtějí společně pracovat.

„Ve vztahu je velice důležitá empatie, protože umožňuje lépe porozumět a respektovat pocity a potřeby toho druhého. Pomáhá nám k silnému emocionálnímu spojení, které je ve vztahu základem pro důvěru a otevřenou komunikaci. Když v době krize jeden z partnerů cítí, že je jeho emocionální prožívání pochopeno, tak je pravděpodobnější, že bude otevřen k naslouchání a ke spolupráci. Empatie nám proto pomáhá překonat tyto krizové situace s porozuměním a soucitem.“
PhDr. Beáta Koňařík Bakošová, MBA.
PhDr. Beáta Koňařík Bakošová, MBA.

4. Cítíte se v přítomnosti toho druhého stále dobře?

Můžete mít odlišné pohledy, názory nebo si domů nosit problémy z práce. Pořád byste se ale v přítomnosti toho druhého měli cítit bezpečně, zažívat i příjemné chvíle a být bez obav sami sebou.

5. Je ve vztahu důvěra?

Důvěra vytváří bezpečné prostředí. Pokud ve vztahu na jedné straně není, například kvůli lžím nebo nevěře, vztah ztrácí stabilitu. Obnovit důvěru JE možné, je to ale náročná cesta, která vyžaduje čas, úsilí a jako vždy hlavně ochotu obou partnerů na tom pracovat. Otázkou je, jestli toto úsilí chcete vynaložit, nebo máte pocit, že je vaše důvěra už navždy ztracená.

krize 3.jpg

Nebuďte na to sami a nechte si pomoct odborníkem

I když byly vaše odpovědi na některé otázky možná negativní, rozhodující je vaše vůle na vztahu pracovat. Pokud je na obou stranách, ale sami se nikam moc neposouváte, nebojte se najít pomoc odborníka.

Párová terapie je skvělým způsobem, jak lépe porozumět vašim konfliktů, podívat se na ně s odstupem a naučit se je zvládat. Terapeut vám nabídne nezávislý pohled a pomůže překonat komunikační bloky.

V Hedepy si můžete vybrat hned z několika akreditovaných párových psychoterapeutů a své online sezení mít už za pár dnů.

Udělejte si 5 minutový párovací test na základě kterého vám doporučíme toho nejlepšího terapeuta pro vás na míru.

Přemýšlíte o terapii?

Určitě to stojí za vyzkoušení

© Hedepy s.r.o.
Pokud jste ve stavu ohrožení sebe nebo jiných osob, prosíme, neprodleně kontaktujte První linku psychické pomoci (telefonicky: 116 123). Naši psychoterapeuti nebo Hedepy s.r.o. nenese odpovědnost za váš zdravotní stav.
VisaMastercardGoogle PayApple PayPayPal