Určitě už jste slyšeli, že naše dětství má ohromný vliv na naše pozdější vztahy. Možná jste se na sociálních sítích setkali s pojmem „daddy/mommy issues“ (komplikovaný vztah s tátou/mámou) nebo vám kamarádka řekla, že se jí nedaří najít zdravý vztah kvůli traumatům z dětství. Má to ale opravdu takový vliv? Dětství přece bylo tak dávno!
Podle teorie citové vazby je to skutečně pravda. V článku vám ji nejen představíme, ale pomocí testu citové vazby také pomůžeme odhalit tu vaši.
Díky tomu lépe pochopíte sami sebe a zjistíte, jak můžete zlepšit své vztahy – aby byly klidnější a zdravější. Naši psychoterapeuté pro vás mají spoustu užitečných rad.
Autory teorie citové vazby jsou psychoanalytik John Bowlby a psycholožka Mary Ainsworth. Tato teorie zkoumá, jak naše první vztahy (s rodiči nebo pečovateli) ovlivňují naše fungování v pozdějších vztazích.
Každý z nás si totiž z dětství odnáší jiné zkušenosti. Když jsme malí, svět teprve poznáváme – jsme ohromně vnímaví a zranitelní. Jak se rodiče zachovali v náročné chvíli? Vyslechli vás, nebo jste dostali na zadek? Objali vás, nebo ignorovali? Tohle všechno může ovlivnit, jak budete zvládat blízkost, důvěru i konflikty ve vztazích s partnery a přáteli.
Vzpomínat, jak vaše dětství vlastně probíhalo, může být bolavé. Možná jste nad tím ani tolik nepřemýšleli nebo jste to raději vytěsnili z paměti. Pochopit své dětství vám ale může obrovsky pomoct ke zdravějším vztahům – když totiž zjistíte, proč se něco děje, je o pořádný kus snazší s tím pracovat.
Typy citové vazby jsou čtyři. Odvíjí se od toho, jak vaši rodiče naplňovali (nebo nenaplňovali) vaše potřeby v dětství.
O jakých potřebách mluvíme? Patří mezi ně hlavně láska, bezpečí, pozornost, fyzický kontakt, ale i dostatek nezávislosti a prostoru k objevování světa. Pak také emocionální dostupnost rodičů, prostor vyjádřit své emoce, a dokonce i dostatek jídla a základních potřeb – třeba kojení, spánku, hygieny nebo tepla.
Pojďme se podívat na všechny čtyři typy citové vazby.
Bezpečná vazba vzniká u dětí, které cítily dostatek lásky a rodiče naplňovali jejich potřeby. Nebo u lidí, kteří na sobě v průběhu života hodně pracovali a vymanili se z vlivu rodičů.
Lidé s tímto typem citové vazby důvěřují partnerovi, mají zdravé sebevědomí a umí otevřeně komunikovat. Nedělá jim problém projevit náklonnost a přijmout odmítnutí. Často se cítí dobře i bez partnera. Konflikty nebo žárlivost se snaží řešit dialogem.
Velmi toužíte po blízkosti, ale neustále se bojíte, že o ni přijdete? Často po svém protějšku vyžadujete potvrzení lásky? Trápíte se, když jste bez partnera? Cítíte silný strach z odmítnutí a nevěříte si? Pak je možné, že máte sklony k úzkostnému typu citové vazby – těmto lidem dělá problém důvěřovat ostatním a často mají potřebu svůj protějšek kontrolovat a křečovitě se ho držet.
Je to proto, že rodiče naplňovali jejich potřeby nepředvídatelně. Někdy byli vřelí, jindy nedostupní. Dítě tak nevědělo, kdy znovu dostane lásku a bezpečí.
Lidé s vyhýbavou citovou vazbou si zakládají na nezávislosti. Často mají potíže s důvěrou a blízkostí. Když se cítí ohroženi, uzavřou se. Jakmile se je partner snaží víc poznat nebo se s nimi vídat častěji, mohou mít pocit, že se ve vztahu „dusí“ a nemají dostatek osobního prostoru. Obvykle si nechtějí přiznat, že někoho potřebují, protože závislost pro ně znamená slabost.
Proč se to děje? Rodiče těchto lidí v dětství nenaplňovali jejich emocionální potřeby. Mohli být fyzicky přítomní a zajišťovat základní potřeby, ale chybělo citové napojení. Po dítěti například vyžadovali samostatnost a klid. Jeho silné emoce odmítali, namísto aby mu je pomohli zvládnout.
Výsledek? Dítě se naučilo své emoce potlačit, nebýt s nimi v kontaktu a spoléhat se hlavně samo na sebe. Blízkost si může spojovat s rizikem odmítnutí nebo nedostatečného přijetí, a proto se jí v dospělosti raději vyhýbá.
Poslední typ citové vazby spojuje vyhýbavou i úzkostnou dohromady – objevuje se u lidí, kteří v dětství zažili hrubé zanedbávání nebo zneužívání. Rodiče pro ně byli zdrojem bezpečí a strachu zároveň.
Matka například dítě nejdříve ošklivě zbije, protože jeho chování zapůsobí na její traumatizovanou část osobnosti. A ona se neovládne. Pak se mu ale omlouvá, pusinkuje ho a tento kolotoč jede stále dokola. Dítě tak není schopné vytvořit si stabilní způsob, jak navazovat vztah.
Pokud se něco podobného dělo i vám, pravděpodobně se ve vztazích často zmítáte mezi láskou a panikou – to může vést k výbuchům žárlivosti, které mají kořen v hluboké bolesti. Máte v sobě chaos, protože toužíte po lásce, ale zároveň se jí bojíte. Bojíte se odmítnutí a samoty a zároveň intimity a blízkosti.
Zajímá vás, jak ke svým vztahům přistupujete vy? Pojďte to zjistit v našem krátkém testu. Zabere jen pár minut a pomůže vám pochopit vaše fungování ve vztazích.
Nemusíte se bát. Vaše citová vazba není rozsudek na celý život. Dá se s ní pracovat. Stává se taky, že máme rozdílnou vazbu v kamarádství a jinou zase v partnerství. Nebo se některá vazba projeví pouze v situacích, kdy jsme pod tlakem. Pojďte zjistit, jak na tom jste.
Každá citová vazba vznikla jako plán na přežití v podmínkách, které nastavili vaši rodiče. Nejste kvůli ní špatní. Je ale možné, že vás spíš vyčerpává než chrání. Nebo třeba dostává do chaotických, stresujících vztahů.
Dětství vás ale nemusí ovlivňovat navždy. Máme pro vás praktické rady našich psychoterapeutů, které vám pomohou svou vazbu pochopit a začít po krůčcích vytvářet vztahy, ve kterých se cítíte dobře.
Pokud vám v testu vyšla bezpečná vazba, nejspíš máte zdravý vztah k sobě i ostatním – jste schopni důvěřovat, otevřít se, ale zároveň přijmout odmítnutí a být šťastní i sami se sebou. Na čem můžete pracovat do budoucna?
Nikdy není pozdě (nebo brzo) začít trénovat sebevědomí a sebelásku. I když vám připadá, že jich máte dostatek. A pokud jste ve vztahu s úzkostným člověkem, může vám pomoci náš článek o žárlivosti – poradíme vám, jak s žárlivostí pracovat u partnera nebo partnerky.
Úzkostná citová vazba velmi často vede k žárlivosti. Je pro vás těžké ostatním důvěřovat? Cítíte často strach, že vás opustí? Nejspíš vás život naučil, že bezpečí není samozřejmost. Jde na tom ale pracovat.
Ve zdravém vztahu byste se měli cítit bezpečně. Pokud za sebou máte tolik trápení, že už ani netušíte, jak takový vztah vypadá, přečtěte si těchto 5 pravidel zdravého vztahu. Láska, bezpečí a důvěra není něco, co si musíte vybojovat. Vztah s někým, kdo vám je bude vracet, vás může posunout k bezpečnější citové vazbě.
Zakládáte si na své nezávislosti a pečlivě si hlídáte, komu věnujete svůj drahocenný čas? Možná vás to ale v hloubi duše nenaplňuje tolik, jak byste si přáli?
Za vaší nezávislostí může být skrytý strach z blízkosti – možná jste se v dětství naučili, že vaše emoce nikoho nezajímají, a tak jste je začali skrývat. V dospělosti pak může být těžké pustit si někoho blíž. Nechcete totiž ohrozit sami sebe. Co můžete zkusit?
Dezorganizovaná citová vazba může být ohromně náročná. Spojuje totiž úzkostnou a vyhýbavou vazbu dohromady. Touha po lásce, bolest a strach se tak propojí do jednoho chaotického koktejlu.
Pokud máte pocit, že by to mohl být váš případ, nebojte se říct si o pomoc. Terapie je v takovém případě nesmírně účinná – pomůže vám nechat náročné období za sebou a nedovolit už vaší minulosti ovlivňovat vaše aktuální vztahy.
Pokud se na terapii zatím necítíte, vyzkoušejte naše doporučení pro úzkostnou i vyhýbavou citovou vazbu výše. Zkuste rozpoznat situace, kdy jednáte úzkostně a kdy vyhýbavě, a snažte se s nimi pracovat.
Pro váš typ citové vazby je typická žárlivost. Pokud vás trápí, prozkoumejte metody, jak pracovat se žárlivostí. Pomohou vám umlčet ten alarm v hlavě, který se vás snaží přesvědčit, že jste v ohrožení.
Vztahy by vám měly dělat radost, ne vás trápit a tížit. Je v pořádku říct si o pomoc – společně s terapeutem prozkoumáte, odkud vaše obavy pochází, a pomalu je rozpustíte. Zasloužíte si vztah, ve kterém vám bude opravdu dobře.
V Hedepy, mezi více než 160 ověřenými psychoterapeuty, určitě najdete toho pravého. Abychom vám to usnadnili, doporučíme vám nejvhodnějšího terapeuta na základě 5minutového testu. Své první sezení můžete mít už za pár dní.