Psychoterapie obvykle řeší vážnější potíže s motivací, je užitečná v situacích, kdy ztráta motivace výrazně ovlivňuje fungování v práci, doma či při studiu. Terapie pomáhá rozkrýt naše vnitřní pohnutky, porozumět tomu, co nás skutečně motivuje, a zda je to ještě platné.
Zjistíme, zda to, u čeho ztrácíme motivaci, chceme skutečně my sami, nebo zda to děláme „kvůli“ někomu či něčemu, zda si tím kompenzujeme třeba nízké sebevědomí nebo se snažíme zavděčit rodičům. Psychoterapie také pomůže obnovit naše vnitřní zdroje v náročných situacích, a tak je lépe zvládat.
Motivace je komplexní psychický proces, který podporuje či oslabuje naše jednání ve vztahu k cíli. Motivaci rozdělujeme na vnitřní, vycházející z našich vlastních potřeb (např. rozvoj, poznávání, seberealizace), a vnější, přicházející zvenku. Motivace může být pozitivní (získat odměnu), nebo negativní (vyhnout se něčemu nepříjemnému).
Když ztrácíme motivaci k práci nebo k učení, nechce se nám pokračovat, úkoly se zdají obtížné, cítíme se unavení, můžeme unikat k prokrastinaci. Pak je vhodné si uvědomit, proč danou věc děláme, jaký je její cíl či smysl. Některá práce může být nudná, ale je nezbytná k dokončení většího projektu, stejně tak jako náročná zkouška je nutná k dokončení studia.
Můžete si představovat, jaké to bude, až to budete mít hotové, až budete něco umět, vžít se do pocitu, jaký budete mít při dokončení. Je také vhodné si rozdělit práci nebo studium na menší celky, po jejich dokončení se můžete odměnit, třeba procházkou nebo kávou. Důležité je plánovat odpočinek a přestávky.
Při dlouhodobějších problémech s pracovní motivací je také užitečné se zamyslet nad prací jako takovou.
Baví vás alespoň trochu? Dává vám smysl? Učíte se něco nového? Jste za ní přiměřeně oceněni? Cítíte se v ní dobře? Zvládáte ji v rozumném čase? Máte dostatek odpočinku?
Zkuste změnit to, co vám nevyhovuje, například prodiskutovat možnost změny pracovní náplně, práci na náročnějších úkolech nebo úpravu pracovní doby. Pokud to nejde, zvažte změnu práce. A podobné otázky si můžete položit i u studia, řada lidí začne studovat nějaký obor třeba z popudu rodičů a postupně se ukáže, že je studium skutečně nebaví nebo že pro něj nemají dostatečné předpoklady.
Užitečné je si vzít k těmto otázkám na pomoc odborníka, který se bude správně ptát.
Je důležité uvědomit si cíl, připomenout si, proč se učíte. Můžete si představovat, jaké to bude, až dostudujete nebo budete umět to, co se učíte, to vám dodá energii. Je třeba si také stanovit dílčí, dosažitelné cíle a naplánovat si drobnou odměnu (kávu, procházku…) po jejich dosažení. Někomu pomůže i nastavení pravidelných časů pro učení a jejich zanesení do kalendáře.
Nejprve se zamyslete se nad vaší prací. Baví vás ještě? Dává vám smysl? Učíte se něco nového? Jste za ni přiměřeně oceněni? Cítíte se v ní dobře? Zvládáte ji v rozumném čase? Máte dostatek odpočinku? Zkuste změnit nebo upravit to, co vám nevyhovuje. Pokud to nejde, je pravděpodobně čas na změnu práce. Užitečné je konzultovat vaši situaci s odborníkem.
Zejména při dlouhodobějších projektech a úkolech motivaci ztrácíme často proto, že vynakládáme velké úsilí, a přitom je náš cíl v nedohlednu. Rozdělte si svůj projekt, ať je to práce, hubnutí nebo uběhnutí maratónu na menší, snáze dosažitelné celky a věnujte se jim pravidelně. Připomínejte si, proč danou věc děláte, jaký je váš cíl. Ptejte se také, čím je cíl pro vás osobně důležitý právě teď a zda je to skutečně váš cíl. Motivaci vám také může dodat psychoterapie, která pomáhá rozkrýt, co nás skutečně motivuje.
Za ztrátou životní motivace často stojí významná životní ztráta, např. partnera, dítěte, práce nebo zdraví. Něco, co mění náš běžný život. Nejprve je třeba se s touto ztrátou vyrovnat, případně ji „odtruchlit“. Zde je velmi užitečná psychoterapie, jež pomáhá ztrátu přijmout. Může také ošetřit pocity viny, které se v těchto situacích mohou objevit.
Potom je vhodné hledat další zdroje motivace a životní energie, někdy i nový smysl života. I zde dává smysl psychoterapie, terapeut hledá s klientem možnosti dalších změn, podporuje ho při jejich postupné realizaci. Ztráta životní motivace může také souviset s depresí, ve vážnějších případech je užitečné nasazení antidepresiv.