Prokrastinujete? Pravděpodobně nejste sami. Významná část populace totiž odkládá své úkoly na neurčito. Toto vyhýbavé chování přináší okamžitou úlevu, ale v zápětí o to tvrdší trest v podobě stresu, nebo dokonce pocitu viny. Obojí si dopřáváme my sami. Naše vnitřní dítě a náš vnitřní rodič. Jak tedy vyzrát na tyto dva hlasy v našich hlavách a správně odhadnout svou kapacitu, přijímáme-li na svá bedra další a další povinnosti?
Prokrastinovat znamená odkládat plnění úkolů a povinností na později. Možná ji znáte i vy, je totiž poměrně častá. Ukazuje se, že se s ní ve svém životě setkala až polovina populace. A není to nic příjemného. Odkládání totiž často doprovází pocity viny, stresu a úzkosti.
Lenost je stav, ve kterém je člověku ve své podstatě dobře. Není zde vůle ho měnit a není tedy provázen úzkostmi z toho, že dělám něco jiného, než bych měl. Prokrastinace se naopak projevuje u lidí, kteří jsou běžně produktivní, často ale také zahlcení množstvím úkolů. Prokrastinace je tak ve svém důsledku nepříjemně prožívaný stav.
Prokrastinace je fenomén doby, která produkuje obrovské množství informací z jedné strany a z té druhé tlačí na výkon. Zvyšuje tak nárok na disciplínu člověka a schopnosti, jakými je stanovení priorit nebo plánování času. Právě absence těchto dovedností přispívá ke vzniku prokrastinace. Z hlediska osobnostních předpokladů můžeme hovořit například o snížené schopnosti zvládnout kritickou míru frustrace. Takový člověk raději volí vyhýbavé chování v případě, že je toho na něj zkrátka už trochu moc.
Ověřenými způsoby v boji s prokrastinací je zaměření se na organizaci svého času (time management) a na správné nastavení priorit. Co musím udělat hned a co počká do příštího týdne? Osvědčuje se také rozdělit si velký projekt na menší části. Rázem si ulevíme od obav z toho, že nevíme odkud začít. Pomůže také, pokud dílčím cílům přiřadíme své termíny. Časový plán nemusí být striktní, ale požene nás vpřed.
Na prokrastinaci ale nemusíte být sami. Spojit síly můžete s osobním koučem nebo terapeutem, který s vámi vaši zakázku vyřeší klidně online.
Prokrastinace není klasifikována jako nemoc. V mírnější formě na ni při troše dobré vůle zvládnete vyzrát sami. Pokud ale trvá dlouho, zvyšuje se spolu s ní také míra stresu. V jeho důsledku se mohou objevit úzkosti nebo jiné somatické obtíže. Zároveň se člověk může potýkat s takovými důsledky jako například penále za pozdě zaplacenou pokutu nebo jiné sankce.
Pokud se už ve vašem životě roztáčí začarovaný kruh odkládání a strachu z důsledků, nezůstávejte na to sami. A pokud navíc máte obavy svěřit se blízkému člověku, psychoterapeut vám v takové situaci může být ideálním partnerem. Pro tyto případy postačí krátkodobá terapie nebo jednorázové sezení, které vám pomůže v akutní fázi.
Psychoterapeut pomůže oslovit vaše „vnitřní dítě“, které se rádo vyhýbá povinnosti. Prostřednictvím psychoterapie zjistíte, co potřebuje pro to, aby před úkoly nekličkovalo a pokud bude, tak abyste věděli proč. Pokud je vám bližší struktura před bádáním a hledáním příčin, nabízí psychoterapie i nástroje k efektivnímu plánování času. Pomůže vám také aktivovat ty vaše schopnosti, které využijete při zvládání všech dalších povinností, které vás v životě potkají.
Jedna poznámka závěrem: zbavit se prokrastinace neznamená zbavit se lelkování a být ještě produktivnější než jsem. Naopak jde o nastavení rovnováhy, která z našeho života pravděpodobně zmizela, a prokrastinace je toho neblahým důkazem.