Oslavte Světový den duševního zdraví se slevou 300 kč na první sezení! Použijte kód: DENDUSEVNIHOZDRAVI

Cítili jste se někdy na večírku, v obklopení lidí, nekomfortně? Obtížně se vám dýchalo a hledali jste důvod, proč co nejdříve odejít? Šli jste někdy na schůzku o několik hodin dříve, protože jste měli obavy, že by se během cesty mohlo něco přihodit, a vy byste nedorazili včas? Strachovali jste se někdy o budoucnost tak moc, že jste úplně zapomněli žít v přítomnosti? I takhle může vypadat úzkost.

uzkost

Projevy úzkosti nejsou pro člověka pocitově nijak příjemné – kdo by si liboval v pocitu strachu a obavách o to, co se stane, nebo co by se mohlo stát? Přitom jsou úzkosti podle statistik nejčastějším psychickým onemocněním, takže se přesně s tímto pocitem denně potýká spousta lidí. Dobrou zprávou je, že terapie dokáže úzkostné poruchy velmi rychle zmírnit.

Co je to úzkost, a jak se projevuje?

Úzkost se projevuje jako nepříjemný pocit ohrožení a napětí, s různou intenzitou – od mírného neklidu až po návaly paniky. Úzkostné pocity nám mohou připomínat strach či stres, jsou zde ale určité rozdíly.

Rozdíly mezi strachem/stresem a úzkostí

Strach/StresÚzkost
Krátkodobá reakce na nebezpečíDlouhodobá obava
Reakce na konkrétní věcObava z něčeho neurčitého
Po odeznění situace časem odezní i strach/stresÚzkost může přetrvávat od několika vteřin až po několik měsíců
Je přirozenou obranou těla, která nám může pomoct v nebezpečných situacíchNení obranným mechanismem, může přerůst v duševní onemocnění

Symptomy úzkosti

Symptomy úzkosti se začnou projevovat, když se vyskytneme ve stresující a pro nás nekomfortní situaci, ale mohou se objevit i bez zjevné příčiny.

Mezi symptomy mohou patřit

  • Pocení
  • Vyšší dechová intenzita a tepová frekvence
  • Problém se dostatečně nadechnout
  • Zažívací potíže
  • Problém s polykáním
  • Pocity na omdlení
  • Tlak na hrudi nebo napětí ve svalech
  • Třes

Tyto symptomy mohou být tak nepříjemné, že se jim můžeme snažit utéct. Časem se proto začneme vyhýbat situacím, které by stavy úzkosti mohly vyvolat.

Těmto situacím se můžeme vyhýbat:

Fyzicky

  • To se stává zejména v případě sociální fobie – vyhýbáme se společenským událostem, škole či práci v případě, že máme například důležitou prezentaci.
  • Tato sebeizolace může výrazně narušit náš společenský život a ohrozit naše vztahy.

Emočně

  • Snaha oprostit se od nepříjemných pocitů například pomocí alkoholu či jiných omamných látek.

Cítit občas úzkost nevadí, je to přirozená reakce na životní události, jako je například důležitý test, proslov před davem lidí či pracovní pohovor. Pokud se s ní ale potýkáme opakovaně a začíná negativně ovlivňovat náš život, je dobré spolu s odborníkem zjistit, jestli nepřerůstá v psychické onemocnění.

Kdy se úzkost mění v poruchu?

  • Pokud úzkost trvá příliš dlouho
  • Pokud je úzkost příliš intenzivní
  • Pokud se nám projevuje úzkost v situacích, které by pro nás, za normálních okolností, nebyly stresující
  • Pokud nám úzkostné myšlenky brání v normálním fungování, v práci…

Jaké jsou nejčastější typy úzkostných poruch?

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD)

Člověka provází neustálý pocit, že něco není v pořádku a že se něco nepovede podle jeho představ. Jejím spouštěčem může být mimo jiné dlouhodobý stres nebo náročné životní události (odchod ze zaměstnání, rozchod, úraz a s ním spojená omezení).

Ošidná je především v tom, že přichází plíživě a postupně roztáčí začarovaný kruh strachu, obav a úzkostí, kterým později podlehne i kritický rozum. Člověk s touto poruchou v kritickou chvíli nedokáže vyhodnotit, že pravděpodobnost, že se stane ten nejhorší scénář, který si dokáže představit, je mizivá. Místo toho věnuje svou pozornost stresorům a zabývá se otázkou “Co kdyby?”.

Úzkostně depresivní porucha

Zatímco u GAD jde spíše o myšlenky typu “Mám strach, protože to určitě špatně skončí,” úzkostně depresivní porucha zní asi takto: “Nemá to cenu, stejně to určitě zase nezvládnu.” Správně tušíte, že obavy se pomalu přesouvají do úrovně smutné nálady, která člověka vede k celkovému útlumu.

Protože je tato porucha kombinací úzkosti a deprese, člověk se zde potýká se smutkem, demotivací, beznadějí a proměnlivou náladou. Časté jsou pocity viny, neustálé sebeobviňování se, špatné zvládání kritiky a nízké sebevědomí.

Jak na úzkost?

S mírnou úzkostí mohou pomoci techniky zaměřené na tělo. Různé relaxační metody, které nabuzený organismus opět uvedou do klidu, a tak uleví i napjaté mysli a emocím.

  • Imaginace – zapojení své představivosti. Představte si nějaké bezpečné místo a nabídněte své mysli obrazy, ve kterých své starosti posíláte daleko od sebe jako loďku po řece. Úzkost je totiž převlečený strach a ten je často zase obavou ze ztráty kontroly. A právě umění odevzdat své starosti můžete takto jednoduše nacvičovat.
  • Kontrolované dýchání – vyzkoušejte různé dechové techniky. Právě koncentrace na náš dech nás odvede od úzkostných myšlenek a pomůže se zklidněním mysli. Tato metoda je jedním z nejrychlejších způsobů jak zmírnit náhlý záchvat úzkosti.
  • Meditace – meditace nám pomůže zaměřit se na přítomný okamžik a vnímat své tělo. Může nám tak pomoci odprostit se od obav z budoucnosti a zklidnit zaneprázdněnou mysl.

Další úrovní je sdílení svých obav s druhou osobou. Ideální je odborník, psychoterapeut, který vám kromě podpory pomůže pomoci pochopit i dynamiku úzkostí. Aniž byste kamkoliv chodili, můžete se spojit online s odborníkem specializovaným přímo na vaše obtíže.

Jak se léčí úzkostná porucha?

Nejčastěji se úzkostné poruchy léčí psychoterapií, která může být dle závažnosti onemocnění podpořena léky (obvykle antidepresivy). Léčbu podporuje také pravidelný pohyb, který napomáhá k odbourávání stresu, dostatek spánku a zdravá strava.

Doporučuje se v první řádě vyloučit i somatická onemocnění, která mohou mít podobné projevy jako úzkostné poruchy.

Zjistěte, zda trpíte úzkostmi

Pokud na sobě pociťujete výše zmíněné příznaky, svěřte se svému lékaři nebo kontaktujte psychologa či psychoterapeuta. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte náš rychlý a spolehlivý online test na úzkost.

Reálný příběh klienta trpícího úzkostí a jak s tím pomohla psychoterapie

"Studovat medicínu byl můj sen. Když jsem se konečně po pár letech dostala k prvnímu samostatnému vyšetření pacienta, byla jsem nervozní a udělala úplně triviální chybu. Samozřejmě jsem si vyslechla komentář od vedoucího lékaře a ještě další poznámku od kolegy vedle. Jasně, mohla jsem to přejít a poučit se ze svých chyb, nikomu jsem neublížila, navíc jsem v té době stále ještě studovala, ale to jsem nedokázala. Propadla jsem pocitu, že se takové chyby budou určitě opakovat a já nakonec někoho ohrozím na životě. K mým obavám se přidal ještě svíravý pocit na hrudníku a postupně jsem ani nebyla schopná povinné praxe absolvovat. Právě to mě přivedlo do psychoterapie. Teď už vím, že donekonečna trestat sama sebe za chyby, kterých se člověk přirozeně dopouští, není nic v čem chci pokračovat. Učím se být k sobě vlídná. A občas se tomu všemu také jen obyčejně zasmát."

Přemýšlíte o terapii?

Určitě to stojí za vyzkoušení

© Hedepy s.r.o.
Pokud jste ve stavu ohrožení sebe nebo jiných osob, prosíme, neprodleně kontaktujte První linku psychické pomoci (telefonicky: 116 123). Naši psychoterapeuti nebo Hedepy s.r.o. nenese odpovědnost za váš zdravotní stav.
VisaMastercardGoogle PayApple PayPayPal