Truchlení

Co je to truchlení?

Truchlení je reakcí člověka na ztrátu. Po emoční stránce ho prožíváme jako smutek, který se projevuje v různých úrovních od zármutku až po žal či beznaděj. Naše mysl se na druhé straně ocitá v chaosu a zmatku. Intenzivně se objevují vzpomínky na ztracený objekt. Někdo svou ztrátu ventiluje pláčem, jiný se stáhne do ústraní, výjimkou nejsou ani projevy agrese. Truchlení může být provázeno poruchami spánku, změnou chuti k jídlu nebo k přechodnému úniku například k alkoholu nebo zanícené spiritualitě (ve snaze najít vysvětlení). Každý truchlení prožívá velmi individuálně, spojuje nás to, že na určitý čas ochromí náš život a zasáhne ho v rovině prožívání, chování i myšlení.

Jaké jsou fáze truchlení?

Často truchlícím lidem pomáhá vědomí toho, že truchlení má své zákonitosti. Probíhá ve fázích a má svůj začátek i konec. Nabízí tak naději, že pokud krizí projdeme, aniž bychom ji popřeli, jednou skončí a my můžeme do nové životní fáze vykročit jako zralejší a vědomější osobnosti. Nejčastěji je truchlení popisováno v posloupnosti následujících fází: popření (Tohle nemůže být pravda.), hněv (Jak se to mohlo stát? Kdo za to může?), smlouvání (Možná se spletli, vždyť chybí další vyšetření.), deprese (Nic už nemá cenu.), smíření (Přijímám, cokoliv přijde.).

Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka?

Nejvýznamnější ztrátou v našem životě je smrt blízkého člověka. Jedná se o totiž nevratnou ztrátu. Vypořádat se s ní neznamená zapomenout, ale zpracovat ji a dovolit sami sobě prožít spokojenou budoucnost. Pokud je to alespoň trochu možné, využijte podpory své rodiny, blízkých a přátel. Nabízí se také psychoterapie nebo krizová intervence, které vám pomohou odžít mnohdy velmi intenzivní nápor emocí. Nápomocnými jsou dnešní dobou opomíjené rituály. Rozloučení se s blízkým člověkem se všemi náležitostmi pozitivně pomáhá smíření.

Jak můžu pomoci druhému vyrovnat se smrtí blízkého člověka?

Smrt je z mnoha důvodů těžké téma, a pokud o ní máme mluvit, zvlášť s někým komu právě zasáhla do života, může nás až paralyzovat. Hledáme vhodná slova, snažíme se utišit, někdy za každou cenu. Utěšování pomocí dobře míněných rad ale často příliš nepomáhá. Ukazuje se, že daleko větší podporu poskytnete truchlícímu, pokud budete prostě jen na blízku či připraveni naslouchat. Ani to ale nebývá jen tak, být emocionální houbou je samo o sobě náročné. Navíc téma smrti může otevřít naše vlastní strachy a traumata. Často tak i blízcí truchlících lidí vyhledávají prostor sami pro sebe. Psychoterapie takový prostor nabízí a dovoluje v bezpečném prostředí čelit vlastním otázkám a získat potřebnou podporu i pro sebe samé.

Jak dlouho je normální cítit zármutek po ztrátě blízkého člověka?

Zármutek ke ztrátě blízkého člověka patří. Zpočátku se může zdát, že bude trvat věčně a nikdy neskončí. Později se jeho intenzita stabilizuje a zvyšuje se například v období Vánoc, výročí nebo narozenin zemřelého. Truchlení může trvat rok, ale klidně i čtyři. Uvádí se, že doba truchlení závisí na intenzitě vztahu, který jsme k zemřelému měli. Pokud cítíte, že se vám ani po delším čase nedaří vrátit se zpět do života, může být dobré pohovořit si s odborníkem, který vás nejen vyslechne, ale pomůže vám také „doprožít“ to, co jste možná v sobě ze strachu z bolesti raději odsunuli.

Jak mi může s truchlením pomoci psychoterapie?

Psychoterapie je prostor, kam můžete odložit všechny své emoce, které jinak v běžném životě nemají šanci odejít. Intenzivní stesk po zemřelém, naštvání na celý svět nebo sebelítost. Na nic z toho nebudete sami. Časté je také vzpomínání na blízkou osobu, které nám ji znovu zpřítomňuje. Úlevu může přinést i nastavení si způsobu komunikace, jakým budeme o své ztrátě mluvit se známými nebo kolegy, přijde-li na ni řeč. I to může být pro truchlícího jinak zdrojem stresu. Cílem by mělo být přijetí toho, co se stalo, a návrat ke spokojenému životu.