Oslavte Světový den duševního zdraví se slevou 300 kč na první sezení! Použijte kód: DENDUSEVNIHOZDRAVI

Truchlením reagujeme na ztrátu a smrt blízkého člověka, což je bezesporu ztrátou nejbolestnější. Naši předkové byli moudří, smrt neodsunuli za zdi nemocnice, ale její přijetí bylo součástí běžného života. Zároveň žili pospolitě, obklopení širší rodinou nebo komunitou a svými rituály dali loučení bezpečný rámec. Ztratit můžeme ale i domov, milované zvíře, zdraví nebo společenské postavení. To vše jsou krize, ale také přirozená součást života. Naučíme-li se loučit, můžeme pak také vítat a těšit se na vše, co nám do života ještě přijde.

Co je to truchlení?

Truchlení je reakcí člověka na ztrátu. Po emoční stránce ho prožíváme jako smutek, který se projevuje v různých úrovních od zármutku až po žal či beznaděj. Naše mysl se na druhé straně ocitá v chaosu a zmatku. Intenzivně se objevují vzpomínky na ztracený objekt. Někdo svou ztrátu ventiluje pláčem, jiný se stáhne do ústraní, výjimkou nejsou ani projevy agrese. Truchlení může být provázeno poruchami spánku, změnou chuti k jídlu nebo k přechodnému úniku například k alkoholu nebo zanícené spiritualitě (ve snaze najít vysvětlení). Každý truchlení prožívá velmi individuálně, spojuje nás to, že na určitý čas ochromí náš život a zasáhne ho v rovině prožívání, chování i myšlení.

Jaké jsou fáze truchlení?

Často truchlícím lidem pomáhá vědomí toho, že truchlení má své zákonitosti. Probíhá ve fázích a má svůj začátek i konec. Nabízí tak naději, že pokud krizí projdeme, aniž bychom ji popřeli, jednou skončí a my můžeme do nové životní fáze vykročit jako zralejší a vědomější osobnosti. Nejčastěji je truchlení popisováno v posloupnosti následujících fází: popření (Tohle nemůže být pravda.), hněv (Jak se to mohlo stát? Kdo za to může?), smlouvání (Možná se spletli, vždyť chybí další vyšetření.), deprese (Nic už nemá cenu.), smíření (Přijímám, cokoliv přijde.).

truchlící matka s dcerou

Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka?

Nejvýznamnější ztrátou v našem životě je smrt blízkého člověka. Jedná se o totiž nevratnou ztrátu. Vypořádat se s ní neznamená zapomenout, ale zpracovat ji a dovolit sami sobě prožít spokojenou budoucnost. Pokud je to alespoň trochu možné, využijte podpory své rodiny, blízkých a přátel. Nabízí se také psychoterapie nebo krizová intervence, které vám pomohou odžít mnohdy velmi intenzivní nápor emocí. Nápomocnými jsou dnešní dobou opomíjené rituály. Rozloučení se s blízkým člověkem se všemi náležitostmi pozitivně pomáhá smíření.

Jak můžu pomoci druhému vyrovnat se smrtí blízkého člověka?

Smrt je z mnoha důvodů těžké téma, a pokud o ní máme mluvit, zvlášť s někým komu právě zasáhla do života, může nás až paralyzovat. Hledáme vhodná slova, snažíme se utišit, někdy za každou cenu. Utěšování pomocí dobře míněných rad ale často příliš nepomáhá. Ukazuje se, že daleko větší podporu poskytnete truchlícímu, pokud budete prostě jen na blízku či připraveni naslouchat. Ani to ale nebývá jen tak, být emocionální houbou je samo o sobě náročné. Navíc téma smrti může otevřít naše vlastní strachy a traumata. Často tak i blízcí truchlících lidí vyhledávají prostor sami pro sebe. Psychoterapie takový prostor nabízí a dovoluje v bezpečném prostředí čelit vlastním otázkám a získat potřebnou podporu i pro sebe samé.

Jak dlouho je normální cítit zármutek po ztrátě blízkého člověka?

Zármutek ke ztrátě blízkého člověka patří. Zpočátku se může zdát, že bude trvat věčně a nikdy neskončí. Později se jeho intenzita stabilizuje a zvyšuje se například v období Vánoc, výročí nebo narozenin zemřelého. Truchlení může trvat rok, ale klidně i čtyři. Uvádí se, že doba truchlení závisí na intenzitě vztahu, který jsme k zemřelému měli. Pokud cítíte, že se vám ani po delším čase nedaří vrátit se zpět do života, může být dobré pohovořit si s odborníkem, který vás nejen vyslechne, ale pomůže vám také „doprožít“ to, co jste možná v sobě ze strachu z bolesti raději odsunuli.

Jak mi může s truchlením pomoci psychoterapie?

Psychoterapie je prostor, kam můžete odložit všechny své emoce, které jinak v běžném životě nemají šanci odejít. Intenzivní stesk po zemřelém, naštvání na celý svět nebo sebelítost. Na nic z toho nebudete sami. Časté je také vzpomínání na blízkou osobu, které nám ji znovu zpřítomňuje. Úlevu může přinést i nastavení si způsobu komunikace, jakým budeme o své ztrátě mluvit se známými nebo kolegy, přijde-li na ni řeč. I to může být pro truchlícího jinak zdrojem stresu. Cílem by mělo být přijetí toho, co se stalo, a návrat ke spokojenému životu.

Reálný příběh klienta a jak mu pomohla terapie:

„Na terapii jsem začala docházet po smrti svojí dcery. Bylo to k nevydržení. Chtěla jsem si vzít život a jít za ní. Přežívala jsem jen díky antidepresivům, kterými jsem překrývala paralyzující bolest a prázdnotu. Terapeutce jsem se mohla ze všeho vypovídat, aniž bych se bála, že ji tím budu otravovat. I když to trvalo dlouho, pomohla mi se vším se vyrovnat, sejmout ze sebe vinu a dát svému životu zase smysl.“

Přemýšlíte o terapii?

Určitě to stojí za vyzkoušení

© Hedepy s.r.o.
Pokud jste ve stavu ohrožení sebe nebo jiných osob, prosíme, neprodleně kontaktujte První linku psychické pomoci (telefonicky: 116 123). Naši psychoterapeuti nebo Hedepy s.r.o. nenese odpovědnost za váš zdravotní stav.
VisaMastercardGoogle PayApple PayPayPal