
Úzkost je běžná reakce na zátěž, ale když trvá dlouho nebo výrazně zasahuje do života, může jít o úzkostnou poruchu. Přečtěte si, jak poznat příznaky úzkosti, kdy vyhledat pomoc a jaké jsou možnosti léčby.

Úzkost je běžná reakce na zátěž, nejistotu nebo ohrožení. Pokud ale trvá dlouho, vrací se často nebo vám začíná zasahovat do spánku, práce, vztahů a běžného fungování, může jít o úzkostnou poruchu. Dobrá zpráva je, že psychoterapie i další odborná pomoc dokážou úzkost výrazně zmírnit.
Úzkost se projevuje jako nepříjemný pocit ohrožení a napětí, s různou intenzitou – od mírného neklidu až po návaly paniky. Úzkostné pocity nám mohou připomínat strach či stres, jsou zde ale určité rozdíly.
| Strach/Stres | Úzkost |
|---|---|
| Krátkodobá reakce na nebezpečí | Dlouhodobá obava |
| Reakce na konkrétní věc | Obava z něčeho neurčitého |
| Po odeznění situace časem odezní i strach/stres | Úzkost může přetrvávat od několika vteřin až po několik měsíců |
| Je přirozenou obranou těla, která nám může pomoct v nebezpečných situacích | Není obranným mechanismem, může přerůst v duševní onemocnění |
Příznaky a projevy úzkosti se mohou objevit ve stresující a pro nás nekomfortní situaci, ale také bez zjevné příčiny. Když lidé hledají, co znamená úzkost a jaké má příznaky, často popisují právě tělesné projevy, neklid a vtíravé obavy.
Mezi příznaky úzkosti mohou patřit
Tyto příznaky mohou být tak nepříjemné, že se jim můžeme snažit utéct. Časem se proto začneme vyhýbat situacím, které by stavy úzkosti mohly vyvolat.
Úzkost často poznáte podle kombinace tělesných a psychických projevů – napětí, bušení srdce, zrychleného dýchání, obav a vyhýbání se situacím, které ve vás nepohodu spouštějí. Právě to bývá rozdíl mezi běžným stresem a stavem, který už vám začíná zasahovat do každodenního fungování.
Těmto situacím se můžeme vyhýbat:
Fyzicky
Emočně
Cítit občas úzkost nevadí, je to přirozená reakce na životní události, jako je například důležitý test, proslov před davem lidí či pracovní pohovor. Pokud se s ní ale potýkáme opakovaně a začíná negativně ovlivňovat náš život, je dobré spolu s odborníkem zjistit, jestli nepřerůstá v psychické onemocnění. Vhodného terapeuta můžete najít třeba právě tady na Hedepy.
Člověka provází neustálý pocit, že něco není v pořádku a že se něco nepovede podle jeho představ. Jejím spouštěčem může být mimo jiné dlouhodobý stres nebo náročné životní události (odchod ze zaměstnání, rozchod, úraz a s ním spojená omezení).
Ošidná je především v tom, že přichází plíživě a postupně roztáčí začarovaný kruh strachu, obav a úzkostí, kterým později podlehne i kritický rozum. Člověk s touto poruchou v kritickou chvíli nedokáže vyhodnotit, že pravděpodobnost, že se stane ten nejhorší scénář, který si dokáže představit, je mizivá. Místo toho věnuje svou pozornost stresorům a zabývá se otázkou “Co kdyby?”.
Sociální úzkost souvisí se silným strachem z hodnocení druhými lidmi. Člověk se může obávat mluvení před lidmi, seznamování, pracovních schůzek nebo situací, ve kterých je „na očích“. Často pak volí vyhýbání, které úzkost krátkodobě uleví, ale dlouhodobě ji může upevňovat.
Panická porucha je spojená s opakovanými epizodami velmi intenzivní úzkosti. Panická ataka může přijít náhle a bývá doprovázená bušením srdce, třesem, tlakem na hrudi nebo pocitem, že ztrácíte kontrolu. Ne každá úzkost znamená panickou poruchu, ale pokud se tyto stavy vracejí, je dobré je řešit s odborníkem.
Zatímco u GAD jde spíše o myšlenky typu “Mám strach, protože to určitě špatně skončí,” úzkostně depresivní porucha zní asi takto: “Nemá to cenu, stejně to určitě zase nezvládnu.” Správně tušíte, že obavy se pomalu přesouvají do úrovně smutné nálady, která člověka vede k celkovému útlumu.
Protože je tato porucha kombinací úzkosti a deprese, člověk se zde potýká se smutkem, demotivací, beznadějí a proměnlivou náladou. Časté jsou pocity viny, neustálé sebeobviňování se, špatné zvládání kritiky a nízké sebevědomí.
S mírnou úzkostí mohou pomoci techniky zaměřené na tělo. Různé relaxační metody, které nabuzený organismus opět uvedou do klidu, a tak uleví i napjaté mysli a emocím.
Další úrovní je sdílení svých obav s druhou osobou. Ideální je odborník, psychoterapeut, který vám kromě podpory pomůže pochopit i dynamiku úzkosti. Pokud přemýšlíte, jak se zbavit úzkosti dlouhodobě, právě odborná pomoc bývá nejspolehlivější cestou. Aniž byste kamkoliv chodili, můžete se spojit online s odborníkem specializovaným přímo na vaše obtíže.
Nejčastěji se úzkostné poruchy léčí psychoterapií, která může být dle závažnosti onemocnění podpořena léky (obvykle antidepresivy). Léčbu podporuje také pravidelný pohyb, který napomáhá k odbourávání stresu, dostatek spánku a zdravá strava.
Doporučuje se v první řádě vyloučit i somatická onemocnění, která mohou mít podobné projevy jako úzkostné poruchy.
Pokud na sobě pociťujete výše zmíněné příznaky, svěřte se svému lékaři nebo kontaktujte psychologa či psychoterapeuta. Pokud hledáte vhodného odborníka, můžete si ho najít právě na Hedepy. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte náš online test úzkosti.
Poznámka: Před publikací by tato verze článku měla projít odbornou revizí a autorizací terapeutem.
Proto jsme tady dolů sepsali ty nejčastější a rovnou na ně i odpověděli.
Úzkost je nepříjemný stav napětí, obav a pocitu ohrožení. Sama o sobě může být běžnou reakcí na zátěž, problém je tehdy, když je příliš silná, častá nebo dlouhodobá.
Mezi časté příznaky úzkosti patří bušení srdce, tlak na hrudi, zrychlené dýchání, pocit nedostatku vzduchu, neklid, napětí, potíže se spánkem a vtíravé obavy.
O úzkostné poruše obvykle mluvíme tehdy, když úzkost trvá dlouho, opakuje se, je velmi intenzivní nebo výrazně zasahuje do práce, vztahů, spánku a běžného fungování.
Krátkodobě může pomoci kontrolované dýchání, zklidnění těla, odpočinek a sdílení s blízkým člověkem. Pokud se ale úzkost vrací nebo zesiluje, je vhodné řešit ji s psychoterapeutem nebo dalším odborníkem.
Nejčastěji psychoterapií, někdy v kombinaci s léky předepsanými psychiatrem. Pomáhá také dostatek spánku, pohyb a celkové snížení dlouhodobého stresu.
Úzkost často poznáte podle kombinace tělesných a psychických projevů – napětí, obav, neklidu, zrychleného dýchání a vyhýbání se situacím, které ve vás nepohodu spouštějí.


