Zdá se vám to jako včera, kdy jste se společně smáli a sbírali nové zážitky. Teď je ale pryč. Není divu, že rozchod tolik bolí. Prý tomu máte dát čas… Ale kolik? Jak dlouho se ještě budete trápit?
Vaše pocity dávají naprostý smysl. Rozchod je obrovská ztráta, ať už vztah trval pár měsíců nebo dlouhé roky. Ale i když vám teď připadá, že překonat tu bolest je nereálný úkol, existuje cesta ven. Ukážeme vám, jak zlomené srdce zahojit.
Možná si teď říkáte, že se k sobě třeba vrátíte. Že ještě existuje šance, jak vztah zachránit. A dává to smysl. Bolest někdy může být tak silná, že se raději upínáme k jakékoli naději, jen abychom zármutek zmírnili. Někdy to ale může být právě naděje, která bolest prodlužuje.
Proto pro vás máme 7 otázek k zamyšlení, které vám pomohou zjistit, jestli je opravdu konec. Snažte se na ně odpovídat co nejupřímněji.
Pokud nad některou odpovědí váháte, může to být signál k hlubšímu zamyšlení nad tím, co vám vztah dává a co ne. Je těžké si přiznat, že je konec, ale posunout se dál vám může ohromně pomoct.
Máte pocit, že přijmout rozchod není ve vašich silách? Nebojte se. Ukážeme vám, jak na to.
„Musíš už na něj/ni zapomenout a jít dál.“ To už jste určitě slyšeli. Ale jak? Snadno se to řekne, ale hůře udělá, když vám pořád tolik chybí. Naši psychoterapeuté doporučují tyto čtyři kroky.
Přijmout rozchod je těžké. Vždycky. Nemusíte se cítit špatně, pokud vám to nejde. Rozchod je koneckonců ztráta a k té patří i fáze popírání. Proto si dejte na začátek menší úkol.
Nemusíte to hned přijmout se vším všudy. Pouze si uvědomte, proč to tak bude lepší. Pokud na to máte kapacitu, napište si na papír důvody, proč bylo možná lepší, že jste se rozešli. Co ve vztahu nefungovalo? Měli jste rozdílné vize do budoucna? Odcizili jste se? Nebo vám druhý člověk ublížil? Stále vám může chybět, ale to se nevylučuje s tím, že v hloubi duše chápete, proč to takhle bude lepší.
Jakmile budete vědět, proč se snažíte konec přijmout, jste na skvělé cestě to skutečně dokázat. Důležité je brát rozchod jako fakt – přiznat si, že skutečně není cesty zpět.
Pokud se na to cítíte, můžete předstírat, že váš partner odjel na konec světa. Zní to bolestivě, ale právě ta nepatrná možnost, že se třeba vrátí, nám často brání v přijetí.
Pokud vám za vztahem chybí tlustá čára, můžete si ji dopřát symbolicky. Náš mozek naprosto miluje rituály – může vám to pomoct emoce lépe zpracovat. Zkuste třeba napsat dopis na rozloučenou a spálit ho. Nebo darovat na charitu věci, co vám vztah připomínají.
Často se bojíme rozchod přijmout, protože bolest je pak příliš skutečná. Možná vám připadá, že nejste dost silní, abyste tolik bolesti unesli. To ale není pravda. Dovolte si cítit zármutek, nebraňte se mu – můžete plakat i křičet, nechat bolesti volný průchod. Není příjemné ji cítit, ale je to tak v pořádku. Bolest k životu patří, ale nemusí trvat věčně.
Podařilo se vám přijmout, že je rozchod definitivní? Pak máte ten nejtěžší krok za sebou. Ještě je před vámi dlouhá cesta, ale tyto praktické rady našich psychoterapeutů vám hojení zlomeného srdce o pořádný kus usnadní.
Není to nic jednoduchého a můžete to samozřejmě oplakat. Opravdu se ale pokuste kontakt co nejvíce omezit. Přestaňte bývalého partnera sledovat na sociálních sítích, archivujte jeho zprávy, odeberte jeho telefonní číslo z rychlé volby nebo všechny fotky zamkněte do skrytého alba. Čím míň se budete partnerem obklopovat, tím rychleji se bolest otupí.
Pracovat na sebelásce vám ohromně pomůže. Budete pak mít pocit, že si procházíte rozchodem spolu s nejlepším kamarádem, který vás vždycky podrží, když vám bude nejhůř. Zaměřte se na sebe a svoje sny. Jen tak si dopřejte něco dobrého, třeba dort, bublinkovou vanu a procházku v přírodě. Nebo sami sebe pozvěte na rande do kina. Pokud se vám nic z toho nedaří, přečtěte si naše praktické metody, jak se mít opravdu rád.
Je jasné, že se nebudete cítit dobře hned druhý den. Ne každý den ani musí být nutně lepší. I malé okamžiky úlevy jsou znakem toho, že se z rozchodu dostáváte. Všechny tyhle úspěchy si zapisujte. Povedlo se vám celý den nepodívat na společné fotky? Dobrá práce. Zasmáli jste se společně s kamarády? Perfektní! Když na vás padne beznaděj, přečtěte si svůj deník úspěchů – uvidíte pak, že jste na správné cestě.
Možná se teď cítíte neskutečně sami nebo máte i tendenci uzavírat se před světem. V tuto chvíli vám ale ohromně prospěje obklopit se blízkými. Sociální kontakt má na psychiku velmi pozitivní vliv.
Je jedno, jakou cestu zvolíte – můžete se vypovídat před kamarádkou, napsat si všechny pocity na papír anebo se svěřit terapeutovi. Důležité je nenechávat si trápení pro sebe. Někdy stačí bolest sdílet, aby najednou byla poloviční. Zkuste to.
Jestli teď nemáte na zábavu ani pomyšlení, je to pochopitelné. Nemusíte se hned odvázat na večírku a smát se na celé kolo, jako by se nic nestalo. Zkuste se ale věnovat věcem, které máte rádi, i když z nich třeba nebudete mít takovou radost jako dřív. Vyzkoušejte nový koníček, sport nebo kurz. Jeďte na výlet nebo dovolenou někam daleko.
Není to selhání, pokud jednoho dne neodoláte – napíšete mu/ji zprávu, navštívíte jeho/její sociální sítě, přičichnete k tričku, které u vás nechal/a. Je to lidské. Jak se potom ale cítíte? Možná každý takový krok spíše prodlužuje vaši bolest. Pak by vám mohlo pomoct určit si hranice. Naplánovat si, co uděláte, až myšlenka přijde příště. Když budete mít plán, dodržíte ho snadněji.
Překonání rozchodu je proces. Potřebujete k němu pořádnou dávku trpělivosti. „Čas vyléčí všechny rány“ je sice otravné klišé, ale je to skutečně pravda.
Pomohlo by vám podívat se na to analyticky? Pak vám řekneme, že váš mozek opravdu není stavěný na to, aby se bolestivou vzpomínkou zabýval donekonečna. Mozek vás chce chránit. Rozchod postupně „zahází“ novými vzpomínkami a zážitky. Neznamená to, že zapomenete, ale bolest se časem opravdu zmírní. To vám můžeme slíbit.
Něčím… nebo někým. Možná vás to láká, ale každé popírání emocí dřív nebo později praskne. Bolest se pak vrátí ještě s větší intenzitou. Proto je potřeba dát smutku průchod. Náplast v podobě nového vztahu vám možná uleví dočasně, ale ve výsledku jen oddálí skutečné uzdravení. Zasloužíte si víc.
Někdy stačí nezaujatý pohled někoho cizího, abyste získali novou perspektivu. Pomáhá ale i samotný rozhovor s terapeutem, kdy ze sebe dostanete myšlenky ven. Terapie vám také pomůže lépe poznat sama sebe a užívat si život i bez milostného vztahu. Vyberte si terapeuta a promluvte si o svém rozchodu – online, klidně z vašeho oblíbeného křesla a už za pár dnů.
Pokud vás partner opustil bez vysvětlení, zradil vás nebo zklamal, je přirozené, že mu to chcete „vrátit“. Je úplně v pořádku, pokud Vás přepadne zlost nebo chuť, aby si ten druhý uvědomil, co udělal. Tyto emoce jsou běžnou součástí zranění. Důležité není je potlačit, ale nechat je být a prozkoumat co vlastně potřebujete vy.
Může se to zdát pořádně nefér. A chápeme, jak moc to bolí. Jenže tahle cesta bohužel k uzdravení nevede. Spíš vás k minulosti ještě více připoutá. Co můžete zkusit místo toho?
Máte pocit, že jste mohli udělat víc? Trápí vás myšlenka, že jste něco určitě udělali špatně? Mrzí vás, že nevalidoval vaši bolest a neocenil vás?
Tyhle myšlenky často nejvíc trápí lidi, kteří ve skutečnosti milovali hluboce a upřímně. Zkuste si uvědomit, že partnerovo uznání nepotřebujete, abyste se posunuli dál – často vám nejvíc pomůže, když si ho dáte sami. Zapracujte na sebelásce a prozkoumejte metody, jak si zvýšit sebevědomí a začít si věřit. Brzy zjistíte, že jeho lítost nepotřebujete.
Uvědomte si, že jste do vztahu dali maximum. Vynaložili jste spoustu energie a zasloužíte si, aby se vám vracela nazpátek. Když vás napadne „Chci, aby litoval,“ změňte tu myšlenku na jinou. Řekněte si třeba: „Zasloužím si víc, než jen čekat na lítost.“
Pokud se na to cítíte, zkuste si představit tuto možnost. Když sami sebe konfrontujeme s tím „nejhorším“ scénářem, můžeme ho pak mnohdy lépe překonat. Můžete hledat, co byste potřebovali pro přijetí tohoto faktu. Jakmile řešení najdete, touha po odplatě se zmírní. Zeptejte se sami sebe: Proč vlastně chci, aby litovat?
Možná si říkáte, jestli byste spolu ještě nemohli zůstat v kontaktu. Třeba jako kamarádi. A někdy to skutečně jde, ale záleží na tom, jak rozchod vypadal.
Pokud jste si odpověděli ANO, možná spolu opravdu zvládnete udržet kamarádství. Chce to ale čas, maximální upřímnost a jasné hranice.
I když vám na sobě záleží, emoce potřebují prostor. Nejprve se pokuste s rozchodem vyrovnat, aby vás pak kontakt nebolel. Zeptejte se sami sebe: Opravdu chci přátelství? Anebo doufám, že se vrátíme k sobě? Pokud si nejste jistí, raději kamarádství odložte.
Pokud do přátelství jdete, domluvte si pravidla – třeba jak často se budete vídat a jak to zvládnete, až si někdo z vás najde nového partnera. Přátelství má smysl jen tehdy, pokud vám oběma dělá dobře – ne pokud jen prodlužuje něco, co už skončilo.
Jsou chvíle, kdy se bolest nelepší. I když se snažíte, je normální, že se těžké chvíle vrací. Hojení má své vlastní tempo. Možná to už trvá dlouho, ráno se vám nechce vstávat, nic vás nebaví a říkáte si, jestli se s tím vůbec někdy dokážete vyrovnat. Pokud právě tohle prožíváte, zkuste se na chvíli zastavit a udělat jednu důležitou věc: nezůstat v tom sami.
Vyhledat pomoc není selhání – je to důkaz, že vám na sobě záleží. Rozchod může spustit akutní krizi nebo i depresi. Zvažte prosím konzultaci s terapeutem, stačí si popovídat a společně najdete cestu.
V Hedepy, mezi více než 160 ověřenými psychoterapeuty, určitě najdete toho pravého. Abychom vám to usnadnili, doporučíme vám nejvhodnějšího terapeuta na základě 5minutového testu. Své první sezení můžete mít už za pár dní.