Psychoterapie je jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších nástrojů, kterými lze pomáhat osobám se závislostí na návykových látkách, či závislostí na procesech (gambling, sázení…).
Účinná je jak psychoterapie zaměřená na změnu osobnosti a vztahů, na podporu růstu a zrání osobnosti (psychoanalýza, psychodynamická a interpersonální psychoterapie, existenciální a humanistická psychoterapie), tak psychoterapie zaměřená na změnu (symptomového) chování – sem patří behaviorální a kognitivně behaviorální terapie, ale také systémové, strukturální a komunikační terapie, známé zejména z práce s rodinnými jednotkami.
Podstatou závislosti je ztráta kontroly nad užíváním nějaké látky či chováním. Odehrává se na úrovni fyziologické, na úrovni myšlení a následně i chování. Je doprovázená nezvladatelnou touhou, odvykacím stavem, neschopností závislostní chování zastavit a ukončit. Příčiny vzniku závislosti jsou velice komplexní. Nejčastěji se jedná o složitou kombinaci faktorů fyziologických (ať vrozených, či získaných), psychologických a sociokulturních.
Syndrom závislosti může být přítomný pro specifickou látku (př. alkohol), třídu látek (př. opioidy) nebo větší spektrum různých látek. Nejčastěji se jedná o závislost na alkoholu, tabáku, nelegálních drogách (marihuana, pervitin, heroin…) a dále na lécích (sedativa, hypnotika, opioidní analgetika). Závislost na hraní se spíše považuje za návykové a impulzivní poruchy, nicméně praxe léčby těchto poruch se léčí společně či velmi podobným způsobem jako na objekt specifikovaná závislost. Neurobiologický výzkum postupně stále výrazněji dokazuje, že jak psychoaktivní látky, tak i hraní stimuluje podobně neurobiologické systémy a dopaminový odměňovací systém, kterému se připisuje primární role ve vývoji a udržování závislosti.
Mezi hlavní znaky závislosti patří bažení, neodolatelná touha, která nás nutí užít látku či provádět činnosti, které nám přivodí příjemný stav. Dále se jedná o odvykací stav, který způsobuje nepříjemné chvíle, kdy nám látka není k dispozici. Objevují se potíže v sebeovládání, kdy nedokážeme kontrolovat množství užité látky, případně začátek a konec užívání či hraní. Zvyšuje se tolerance, musíme užívat stále větší množství látky, abychom dosáhli chtěného stavu. Postupné zanedbáváme povinnosti, potěšení nebo jiné zájmy ve prospěch užívané látky či hraní. A nakonec zjistíme, že látku užíváme či hrajeme i přesto, že se objevují jasné důkazy o škodlivosti, které si buď sami uvědomujeme, nebo nám je zprostředkovává okolí.
Má-li jedinec zájem zbavit se závislosti, je podstatná motivace. Je potřeba si zvědomit, co mu závislost přináší negativního, současně jaké výhody mu přinese, pokud začne abstinovat. Chceme-li se závislosti zbavit, je podstatná změna. Změna nejen v tom, že přestaneme určitou návykovou látku užívat či hrát. Abstinence je nutnou podmínkou, ale sama o sobě nestačí a životní spokojenost nezaručí. Je důležité dělat změny i v dalších oblastech života. V tomto ohledu je někdy nutné vyhledat odborníky, kteří s tím mohou pomoci, ať už to je lékař-psychiatr, adiktolog, psychoterapeut, sociální pracovník a další.
Psychoterapie je odborná a kvalifikovaná činnost, jejímž obsahem je léčení či ovlivňování duševního stavu a pomoc při dosahování změny potřebné k rozvoji potenciálu duševního zdraví. Konkrétnímu zaměření odpovídají cíle psychoterapie, které mohou být z hlediska závislostí definovány např. jako úplné uzdravení, úleva od příznaků či snížení četnosti jejich výskytu, úprava chování a zlepšení psychosociální adaptace, podpora růstu a zrání, a v širším smyslu prospěch člověka ze zvládání, překonávání a řešení životních problémů a krizí.
Pokud pijete alkohol ve větší míře, měli byste se otestovat. Test AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test) je test zaměřený na včasné odhalení rizikového užívání alkoholu. Jednoduchým zodpovězením deseti otázek zjistíte výsledek, který můžete sdělit svému terapeutovi nebo lékaři.