Může to znít podivně, léčit psychoterapií vysoký tlak nebo zánět močových cest. Pokud ale na symptomy pohlédneme jako na řeč těla, které s námi komunikuje, můžeme se začít ptát na to, co nám chce vlastně naše tělo skutečně říct. Terapie je pomocníkem, který nám dodá odvahu mu naslouchat.
Psychosomatika je obor, který objevuje souvislosti mezi naší psychikou a tělem. Psychiku si přitom můžeme představit jako obrovský prostor, který v sobě zahrnuje vše, na co myslíme, nebo co prožíváme, naše zážitky. To vše je v nás uloženo, i když na to právě nemyslíme, nebo si na to třeba ani nevzpomínáme.
Pokud takové zážitky jsou nebo byly ohrožující, mohly našemu organismu způsobit extrémní stres. Můžeme se sice podvědomě snažit takové zážitky potlačit, ale v tu chvíli přichází na scénu tělo, které reaguje o to silněji, čím více se bráníme přirozené reakci.
Možná se vám už stalo, že jste onemocněli v tu nejméně vhodnou dobu. Stačí banální viróza, která na týden přeruší náš pracovní kolotoč. Řečí psychosomatiky jsme unikli z nesnesitelného tlaku, který jsme na sebe vyvíjeli my sami, nebo jsme mu dovolili, aby na nás působil. Podobně jako jiné orgány a orgánové soustavy, také imunita pracuje pod vlivem našich emocí. Za její oslabení pak může třeba právě stres. Někdy mohou hrát také roli naše myšlenky. Záleží také na tom, jak si náročné situace vykládáme. Jak k sobě mluvíme, jak interpretujeme to, co se děje kolem nás. To může stres snížit či zesílit.
Příčinou psychosomatických onemocnění je pak často vnitřní konflikt. Ten je výsledkem toho, co si toužebně přejeme, a co od sebe očekáváme (jací bychom měli být). V uvedeném příkladu může jít o touhu být opět dítětem a na chvíli zase nic nemuset, což je v konfliktu se strachem z toho, co se stane, když vše nezvládnu. Obecně je většina psychosomatických potíží způsobena kombinací různých potíží, které nám dohromady působí dlouhodobé psychické vypětí.
Možná už roky trpíte bolestmi hlavy. Vaše trápení se někdy zhorší, jindy zdánlivě ustupuje. Za ta léta jste absolvovali řadu vyšetření, vždy s negativním nálezem. Možná už o sobě dokonce pochybujete. Vždyť máte být úplně zdraví. Kde se tedy ta úporná bolest bere?
Typické znaky psychosomatického onemocnění:
Aby to ale nebylo tak jednoznačné, psychosomatické onemocnění se může projevovat také přesně naopak. První, co je odhaleno, může být symptom, aniž ho sami vědomě prožíváme. Takovým příkladem může být pacient s onkologickým nálezem nebo pár konfrontovaný s neplodností.
Vznik, rozvoj i průběh většiny onemocnění souvisí v různé míře i s naší psychikou. Zároveň každé onemocnění náš život zpětně ovlivní na všech jeho úrovních.
Časté bývají například bolesti různých částí těla (migrény, bolesti končetin, kloubů, bolestivý pohyb, bolest zubů, zad a další). Mezi chronická psychosomatická onemocnění můžeme zařadit astma, revmatoidní artritidu, atopický ekzém, alergie nebo Crohnovu chorobu.
To, jaká část těla projeví symptom, může souviset s její funkcí, ale také se symbolickou podobností, která se může vázat na konkrétní vzpomínku nebo předchozí zkušenost. Ku příkladu ječné zrno se nám může udělat v případě, kdy nechceme něco vidět, nevěru či problém, kterým bychom se raději nezaobírali.
Psychické potíže – psychická zátěž, stres nebo úzkosti – mohou** zapříčinit různé druhy bolestí**, zejména ty dlouhodobé. Těmto příčinám bolestí říkáme psychosomatické a projevují se po celém našem organismu. Vypsali jsme některé z nich:
Za bolestí zad nestojí jen fyzické příčiny, ale i ty psychické. Bolest zad může být následkem vnitřního napětí či stresu. Záda často představují odpadní místo pro naše pocity, emoce a stavy, které nám způsobily bolest.
Kožní potíže s sebou většinou přinese zvýšený stres, může jim přispět ale také nedostatečné sebevědomí. Tento případ psychosomatického onemocnění se může projevit také u miminka, kterému se může udělat ekzém po ukončení kojení.
Atopický ekzém může vzniknout z různých důvodů, mezi které patří i dlouhodobé psychické obtíže. Častokrát se ekzémy vyskytují u dětí.
Mezi další kožní psychosomatické potíže patří:
Dýchací potíže psychosomatického původu mohou být znamením, že nás v životě něco dusí. Může to být nezdravý vztah, práce, kterou nemáme rádi, nebo něco, čeho se dlouhodobě obáváme.
Mezi psychosomatické dýchací potíže řadíme:
Psychické nepohodě můžeme připsat také řadu trávicích problémů. Za tyto problémy může upřednostňování potřeb ostatních před těmi vlastními, snaha vyhovět nárokům okolí, obavy z prezentace nebo projevu před davem, obecně nervozita.
Psychosomatickými zažívacími potížemi mohou být:
Psychické onemocnění můžu mít vliv na váš srdeční rytmus, krevní tlak a celou řadu fyzických symptomů spojeny s krevním řečištěm.
Mnoho lidí asociuje stres s vysokým krevním tlakem, ale může způsobit i nízký krevní tlak.
Fyzické symptomy psychických potíží se u každého liší a jeden z nich může být i tlak na hrudi.
Bolest neboli tlak na hrudi pociťuje každý člověk v jiné míře a frekvenci. Obecně je můžeme shrnout takhle:
Podle výzkumů až 10-20% populace západního světa trpí nemocí tzv. refluxní choroby jícnu. Ne každý reflux musí být považován za nemoc, ale při dlouhodobém výskytu je tato nemoc nepříjemným společníkem, který navíc poškozuje sliznici jícnu.
Psychické potíže (např. stres, či úzkost) můžou zhoršit nebo vyvolat pálení žáhy. To se pojí s různými důvody:
To, že už je tělo unavené a potřebuje odpočinek, nám může signalizovat náhlým nachlazením či virózou. Je to volání o pomoc, abychom na chvíli zpomalili tempo a mysleli také na sebe a na své zdraví.
Únavu nám může psychosomaticky signalizovat:
Psychoterapie pomáhá propojit životní příběh klienta s jeho tělesným bytím. Prostupují-li naším životem citová zranění a máme pocit, že ve vztazích s ostatními musíme být neustále ve střehu, pak například naše tělo může využít možnosti ukládat tuk a vytvořit ochranný pancíř, který mezi námi a okolím vytvoří bezpečnou vzdálenost.
Nalezením spojitostí skrze životní příběh se pak otevírají užitečné možnosti změny. V uvedeném případě bychom se nejspíš zabývali vztahovými vzorci a vlastní sebehodnotou. Vztahy, ve kterých žijeme, se promítají i do vztahu s terapeutem, a jedním z jeho úkolů by bylo pomoci nám do nich nahlédnout.
K dalším nástrojům psychoterapie jsou také na tělo orientované techniky, jako je autogenní trénink, terapie zaměřená na tělesné vnímání nebo focusing. Podobné možnosti práce s psychosomatickým onemocněním nabízí i online terapie.