Váš protějšek odešel na večírek bez vás a vy se cítíte nejistí. Možná máte občas tendenci kontrolovat mu telefon. Co když si píše s někým jiným? Dává vám najevo lásku, ale vy stejně cítíte nejistotu a podezíráte ho.
Poznáváte sebe nebo svého partnera/partnerku? Pak bude žárlivost i vaše téma a je moc dobře, že jste tady. Dá se s tím totiž pracovat. V článku vám ukážeme rady našich psychoterapeutů, jak se žárlivosti postupně zbavit.
Žárlivost je směsí negativních emocí – strachu, úzkosti, nejistoty nebo hněvu. Vzniká, když máme vztah, na kterém nám záleží, a cítíme hrozbu, že o něj můžeme přijít.
„Takže je to důkaz, že mě doopravdy miluje!“ Tohle jste už možná párkrát slyšeli. Ale je to mýtus. Žárlivost je důkazem strachu a potřeby kontroly. Hluboce milovat můžete i bez žárlivosti. Láska nechce kontrolovat, vlastnit nebo trápit.
Mírná žárlivost je úplně běžná emoce, která potká až 87,5 % z nás. Zbystřit je ale potřeba ve chvíli, kdy ji cítíte dlouhodobě nebo na základě ní konáte. Pak může totiž podkopat vaše psychické zdraví, a hlavně narušit váš vztah, na kterém vám tolik záleží. Protože zdravý vztah je založen na důvěře, bezpečí a respektu.
Studie se shodují, že muži i ženy žárlí podobně často, ale trochu jinak. Muži jsou obvykle citlivější na sexuální nevěru, zatímco ženy spíš na emocionální nevěru. To znamená, že pro ženy je náročnější, pokud se muž zamiluje do někoho jiného, než pokud s ním má sex, zatímco pro muže přesně naopak. Vždy ale záleží na konkrétním člověku.
Zajímavé je, že podle výzkumů tento rozdíl platí pouze v heterosexuálních vztazích. U párů stejného pohlaví prakticky neexistuje. Také se zjistilo, že je u nich žárlivost obecně nižší.
Je nutné ale říct, že se jedná o populační průměr. To znamená, že rozdíly jsou statistické, ne absolutní. Mnoho z nás tyto vzorce nepředstavuje.
Pojďte v našem krátkém testu otestovat svou míru žárlivosti. Tento test sice není oficiální psychodiagnostický nástroj, ale může vám pomoct lépe sa zorientovat ve vlastních pocitech. A už to je velmi přínosné. Odpovězte na tyto otázky upřímně formou ANO/NE:
Jak se cítíte, když váš protějšek…
Čím víckrát jste odpověděli ANO, tím silnější žárlivost cítíte. Pokud jste odpověděli ANO jen jednou nebo dvakrát, nemusíte se hned znepokojovat – cítit občas nejistotu je normální, může to souviset i s hormony nebo stresem. Pokud jste ale odpověděli ANO víc než třikrát, stojí za to popřemýšlet o příčině a pracovat na ní. Pojďme si ukázat, jak na to.
Žárlivost ve vztahu může mít různé příčiny. Pochopit tu svou vám pomůže s žárlivostí lépe pracovat a postupně jí zamávat na rozloučenou. Toto jsou možné příčiny.
Teorie citové vazby je konceptem Johna Bowlbyho a Mary Ainsworth. Tato teorie zkoumá, jaký typ citové vazby si odnášíme z dětství. Moderní přístupy pak tuto teorii propojují s naším chováním v pozdějších vztazích. Typy citové vazby jsou celkem čtyři a odvíjí se od toho, jak rodiče naplňovali (nebo nenaplňovali) vaše potřeby. Třeba dostatek lásky, bezpečí, pozornosti nebo jídla.
Pokud vás totiž rodiče milovali pořád stejně, i když jste se vztekali nebo plakali, nejspíš budete věřit, že jste dostateční a lásku si zasloužíte. Pokud jste ale naopak v dětství cítili neustálou nejistotu, můžete si do života odnést spíš nedůvěru k lidem a strach, že vás milovaný člověk opustí. Určitě tušíte, který z těchto dvou případů spíš povede k žárlivosti.
Právě od těchto vzorců se odvíjí čtyři typy citových vazeb – bezpečná, vyhýbavá, úzkostná a dezorganizovaná. U posledních dvou je žárlivost nejsilnější.
Jak zjistit, který typ citové vazby je ten váš? A hlavně – jak s tím potom pracovat?
Všechny odpovědi najdete v našem článku Teorie citové vazby. Ohromně vám pomůže, abyste rozklíčovali příčinu své žárlivosti a mohli se z ní snadněji vymotat.
Představte si situaci: Člověk, kterého milujete, si s někým píše. Usmívá se do telefonu a vy nevíte, kdo je na druhé straně. V hrudi vás bodne ostrý trn žárlivosti. Co v tu chvíli udělat?
Tady jsou praktické rady našich terapeutů, které vám pomohou se žárlivostí pracovat.
Zkuste si dát několik minut na rozmyšlenou. Zhluboka dýchejte nosem do břicha a vydechujte ústy – to pomůže zklidnit váš nervový systém. Zatím nic nedělejte, nekonfrontujte, jen se dostaňte do klidu.
Jakmile jste klidnější, druhý krok je upřímná, otevřená komunikace – ale bez výčitek. Pokud máte nutkání říct „Komu píšeš?!“, nedělejte to. Může ho to mrzet nebo rozzlobit a nikam se pak nedostanete. Zkuste radši: „Vím, že to není tvoje chyba, ale když si s někým píšeš a já neznám kontext, cítím se nejistě. Můžeme si o tom promluvit?“
Když vás přepadne žárlivost, napište si, co se stalo, a přemýšlejte nad tím. Nepokládejte si otázky jako „Komu píše?“ nebo „Co když mě nemiluje?“ – místo toho se zeptejte sami sebe: Nemá to jiné logické vysvětlení? Proč mě to trápí? Čeho se ve skutečnosti bojím? Co to vypovídá o mně? Když já dělám to samé, má partner důvod žárlit?
Jakmile cítíte žárlivost, máte chuť okamžitě konat? Zavolat, když se dlouho neozývá, zakázat odchod na akci nebo zkontrolovat telefon? Dovolte si to občas neudělat. A zkoušejte to častěji a častěji. Přijměte nejistotu. Řekněte si: „Teď se cítím špatně. Ale to je OK. Teď nic neudělám a jen budu pozorovat, co se ve mně děje, i když to bolí.“
Tohle vám dá prostor k hledání řešení. Když si totiž nejistotu nedovolíte cítit a budete se jí snažit za každou cenu zabránit, bude těžší a těžší ji zvládat a neublížit při tom vztahu.
Mít rád sám sebe a znát svou sebehodnotu je zásadním pilířem zdravého vztahu. Zkuste prozkoumat metody, jak se mít opravdu rád. Čím víc totiž budete věřit, že jste dost dobří, tím méně důkazů lásky budete vyžadovat.
Jak na to? Věnujte se koníčkům a přátelům, kde jste nezávislí na partnerovi. Napište si seznam věcí, na které jste pyšní. Zeptejte se sami sebe: Kdo jsem, když tu partner/ka není?
Zažili jste nevěru v minulém vztahu? Vzpomínky na zradu vás pořád budí ze spaní? Máte problém důvěřovat lidem a hledáte signály i v současném vztahu? Chápeme, jak náročné to je. Zkuste si aktivně připomínat, že váš současný vztah není ten minulý – že minulost je minulost a nevypovídá nic o lidech obecně. Váš protějšek si zaslouží začínat s důvěrou.
Čas od času si záměrně naplánujte chvilku pro sebe. Jeďte na víkend pryč bez partnera. Nebo si zajděte na výlet jen sami se sebou. Věnujte se svým vlastním koníčkům, které jsou jen vaše. Nebo běžte sami do kina na film, který partnera neláká. Dovolte si najít cestu sami k sobě. Poznávejte, co vás skutečně baví, když u toho nikdo jiný není.
Občas vás samotné napadne myšlenka na nevěru? Máte pocit, že kdybyste potkali někoho úžasného, podlehli byste? A kvůli tomu pak žárlíte, protože… Co když to udělá taky?!
Pak je čas být extrémně upřímní sami k sobě. Chybí vám ve vztahu něco? Je pro vás vůbec vztah to pravé? Komunikujte o tom otevřeně s partnerem.
Pokud se vám nedaří žárlivost usměrnit nebo jste u sebe třeba odhalili silně úzkostnou nebo dezorganizovanou citovou vazbu, je v pořádku říct si o pomoc. Příčin žárlivosti může být opravdu mnoho a najít řešení je pak pěkně náročné. S terapeutem si můžete bez předsudků popovídat a společně najít cestu, jak z žárlivosti ven. Možná se taky o sobě dozvíte něco nového, co vám pomůže k celkové pohodě a klidnému životu.
Vyberte si z ověřených terapeutů nebo s partnerem vyzkoušejte párovou terapii.
Máte potřebu kontrolovat partnera nebo omezovat jeho kontakty? Žárlivost vás užírá každý den a myšlenky na nevěru vás paralyzují? Neustále se cítíte v ohrožení a žádný důkaz vás nepřesvědčí? Možná se potýkáte s chorobnou (patologickou) žárlivostí.
Běžná žárlivost není diagnóza, ale patologická žárlivost může v některých případech souviset s psychotickou poruchou. Například když člověk věří v nevěru bez jakéhokoliv důkazu a není možné ho přesvědčit o opaku. Může se objevit extrémní paranoia a bludy, které nedokážeme odlišit od reality.
Myslíte, že by to mohl být případ vás nebo vašeho partnera?
Tato žárlivost pramení z bolesti. Nejde o důkaz lásky, ale volání po uzdravení. Nebuďte na to prosím sami. Pomůže vám sezení s psychoterapeutem nebo psychiatrické vyšetření, pokud cítíte, že je váš problém vážný.
Ocitli jste se na druhé straně. Milujete druhého nadevše, ale jeho žárlivost vás trápí a možná i omezuje v životě. Přitom k ní nemá logické důvody. Co teď? Pojďme se podívat, jak pracovat s žárlivostí u partnera nebo partnerky.
Zkuste vytvořit bezpečný prostor, kde se partner/ka nebude obávat svěřit. Pokuste se druhého nesoudit, popsat svůj úhel pohledu a v klidu hledat řešení. To vše v případě, že partner/ka mluví klidně a nesvádí vinu pouze na vás. V takovém případě už to není zdravá komunikace a ukazuje to na toxický vztah.
Je v pořádku, když vám partner přizná: „Cítil jsem se trochu nejistě, když jsi šla s kamarádem ven.“ Méně v pořádku je, když vám řekne: „Už nikam nechoď. Nepotřebuješ se s ním vídat.“ První je sdílení emocí, o kterých si můžete promluvit. Druhé je kontrola. Sledujte, jak často se to děje a jak partner reaguje, když se vymezíte.
Pokud vás druhý začne omezovat, kontrolovat nebo vámi manipulovat, je čas určit jasné hranice. Můžete říct třeba: „Chápu, že tě to může bolet, ale nemůžu se vzdát kontaktu s lidmi a koníčky, které mám rád/a. Pojďme to zkusit vyřešit jinak.“
Sledujte, jak protějšek reaguje, jestli ho to mrzí a jestli má zájem na sobě pracovat. Pokud uvidíte snahu, není nic ztraceno. Žárlivost můžete řešit společně na párové terapii.
Je přirozené, že máme tendenci druhého uklidňovat, snažit se ho pochopit a vyjít mu vstříc. Není ale zdravé přizpůsobovat jeho nejistotě celý svůj život. Pokud komunikace nepomohla a stále se nic nezměnilo, není to vaše odpovědnost – a už vůbec ne vaše vina.
Kontrolování telefonu, zákazy, vyhrožování, nebo dokonce psychické či fyzické násilí? V takovém případě je důležité se chránit. Zvažte pomoc terapeuta, a pokud se opravdu necítíte bezpečně, na nic nečekejte a zavolejte anonymně na linku Bílého kruhu bezpečí 116 006 nebo na policii ČR 158.
Ať už individuální nebo párovou. V Hedepy mezi více než 160 ověřenými psychoterapeuty určitě najdete toho pravého. Abychom vám to usnadnili, doporučíme vám nejvhodnějšího terapeuta na základě 5minutového testu. Své první sezení můžete mít už za pár dní.